Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 392/01

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J.V., bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 15. června 2000, sp. zn. 10 To 97/2000, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. dubna 2000, sp. zn. 5 T 23/99, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 28. června 2001 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, kterým se stěžovatel domáhal zrušení uvedených rozhodnutí obecných soudů, v nichž bylo též zmíněno rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 19. dubna 2001, čj. 187/2001-000 SPZ, týkající se podnětu pro podání stížnosti pro porušení zákona.

Jak je z předložených údajů zřejmé, stěžovatel odvodil lhůtu pro podání ústavní stížnosti od doručení rozhodnutí ministerstva spravedlnosti a nikoliv od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 72 odst. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") je možno podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení posledního rozhodnutí, které zákon k ochraně práv přiznává, a za takové rozhodnutí je nutno považovat rozhodnutí odvolacího soudu, je třeba konstatovat, že ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené v zákoně. Z toho důvodu Ústavní soud návrh odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. b) zákona, aniž by odstraňoval jeho formální vady (nedostatek právního zastoupení).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 26. července 2001

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj