Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 1/01

Ústavní soud

rozhodl v plénu dne 11. července 2001 ve věci

návrhu přednosty Okresního úřadu v Kladně na zrušení obecně

závazné vyhlášky města S. ze dne 19. 6. 2000 o zabezpečení

veřejného pořádku ve městě, takto:

Obecně závazná vyhláška města S. ze dne 19. 6. 2000o zabezpečení veřejného pořádku ve městě se dnem uveřejnění nálezuve Sbírce zákonů zrušuje.

Odůvodnění

I.

Podáním ze dne 4. 1. 2001 přednosta Okresního úřadu v Kladně

navrhl zrušení obecně závazné vyhlášky města S. o zabezpečení

veřejného pořádku ze dne 19. 6. 2000, jejíž znění je následující:

"Obecně závazná vyhláška

Města S.

ze dne 19. června 2000

o zabezpečení veřejného pořádku ve městě

Městská rada ve S. se usnesla podle § 45 písm. l) zákona ČNR

č. , o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dne 19.

června 2000 vydat podle § 16 tohoto zákona a v souladu

s ustanovením § 17, tuto obecně závaznou vyhlášku:

Článek 1

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Tato vyhláška upravuje zabezpečení místních záležitostí

veřejného pořádku na území města S., vymezeného katastrálním

územím Č., H. a S.

Článek 2

OSLAVY SVATOVÁCLAVSKÉHO POSVÍCENÍ

(1) S přihlédnutím k potřebě zajistit veřejný pořádek v obci

v době veřejných oslav Svatováclavského posvícení (dále jen

"oslav"), městská rada

a) určí termín konání oslav,

b) určí místo, na němž budou během těchto oslav umístěny prodejní

stánky a zařízení lunaparků a jiných podobných atrakcí.

(2) Městská rada určí termín podle odstavce 1 písm. a) nejpozději

do 31. ledna každého roku a místo podle odstavce 1 písm. b)

nejpozději do 30. dubna každého roku.

Článek 3

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(1) Porušení povinností stanovených touto vyhláškou nebo na jejím

základě lze stíhat jako přestupek1), nejde-li o čin přísněji

trestný nebo za ně lze uložit jiné sankce v souladu se zákonem2).

(2) Termíny podle čl. 2 odst. 1 pro rok 2000 stanoví městská rada

do 31. července 2000.

(3) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 2000

s výjimkou ustanovení čl. 2 odst 2, který nabývá účinnosti dnem

1. ledna 2001.

Ing. J. S. v.r.

starosta města

S. F. v.r.

zástupce starosty města

-----------------------------

1 , o přestupcích

2 např. , o obcích (obecní zřízení)"

Navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že dospěl k závěru, že

ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) obecně závazné vyhlášky je

v rozporu s y ČR a společně s ustanovením čl.

2 odst. 1 písm. b) odporuje i čl. 11 odst. 4 a čl. 26 odst. 1,

2 d (dále jen " "), a proto

svým rozhodnutím ze dne 20. 10. 2000, čj. Sekr. 20967/2000, výkon

obecně závazné vyhlášky pozastavil. Zastupitelé města S. se na

svém 15. zasedání, konaném dne 23. 11. 2000, rozhodli předmětnou

vyhlášku nezrušit, a proto navrhovali nezbylo, než návrh na její

zrušení předložit Ústavnímu soudu s následující argumentací:

Určením termínu konání veřejných Svatováclavských oslav si

dle navrhovatele město S. osobilo právo občanů rozhodnout, kdy se

shromáždí k posvícenské slavnosti. Účel takového shromáždění není

v daném případě předmětem y, provedeného zákonem č.

, o právu shromažďovacím, a proto je třeba hledat

právní rámec jeho výkonu v y ČR, podle něhož je

každý oprávněn činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být

nucen činit, co zákon neukládá. Podle navrhovatele je ustanovení

čl. 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky s tímto ústavním principem

v rozporu.

Podle y lze vlastnické právo omezit jen

ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu. Provedení

citovaného článku představuje např. ustanovení § 128 občanského

zákoníku, nebo a násl. , o územním

plánování a stavebním řádu, z čehož je jednoznačně patrno, že

úprava zásahů do vlastnického práva dotčených subjektů je

předmětem výkonu státní správy, a nikoliv samosprávy. Zakotvením

povinnosti provozovat zařízení lunaparků a jiných obdobných

atrakcí v čase a na pozemcích ve vlastnictví jiných osob než obce

samotné podle navrhovatele obec zasahuje do výkonu vlastnického

práva dotčených osob.

Právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost

zaručuje y, přičemž podmínky a omezení tohoto

práva mohou být stanoveny pouze zákonem. Ze

Sb., o živnostenském podnikání, vyplývá, že provozování lidové

technické zábavy, resp. zařízení sloužících zábavě, náleží do

živností volných. Kromě dodržení obecných povinností vyplývajících

pro každého držitele živnostenského oprávnění a obecných

povinností stanovených právním řádem pro každou osobu, nestanoví

právní řád žádnou speciální povinnost pro provoz lunaparků

a jiných obdobných atrakcí. Výkon živnostenské agendy je výkonem

státní správy a obec nemá žádné zmocnění upravovat tuto oblast

formou vyhlášek vydávaných v samostatné působnosti. Město S. je

pouze oprávněno vyhláškou vyčlenit místa pro prodejní stánky

a pouťové atrakce na svých pozemcích, případně na základě

ustanovení § 18 živnostenského zákona může upravit prodej

a poskytování služeb mimo provozovnu formou nařízení (před

účinností obecně závaznou vyhláškou

v přenesené působnosti). Podle navrhovatele ustanovení článku 2

odst. 1 písm. a), b) vyhlášky implicitně obsahuje omezení práva na

podnikání, neboť umožňuje výkon podnikatelské činnosti pouze na

omezeném místě a prostoru, a z tohoto pohledu jsou tato ustanovení

v rozporu s a 2 y.

II.

Město S. ve svém vyjádření k návrhu ze dne 12. 3. 2001,

podepsaném starostou města ing. J. S., uvedlo, že napadenou

vyhlášku přijalo na základě zmocnění v ustanovení § 17 zákona

o obcích, tedy v rámci samostatné působnosti s odkazem na

ustanovení § 14 odst. 1 písm. o) zákona o obcích. Po předchozích

negativních zkušenostech se město S. rozhodlo upravit místo a dobu

konání veřejných oslav Svatováclavského posvícení, protože

v souvislosti s provozem lunaparků a souvisejícím stánkovým

prodejem docházelo k soustředění nadměrného množství osob v místě

zcela nevhodném z hlediska zabezpečení veřejného pořádku,

bezpečnosti osob a silničního provozu.

Město S. je přesvědčeno, že vydaná vyhláška není v rozporu

s a y ČR, jakož ani s ,

2 y, neboť úprava místních záležitostí veřejného pořádku je

zcela svěřena do samostatné působnosti obce. Vyhláška rovněž

neodporuje y, neboť úpravou času a místa pořádání

oslav nijak nezasahuje do práva občanů ke shromažďování tak, jak

je upraveno Právo pokojně se shromažďovat

lze zákonem omezit za podmínek uvedených v y.

Město S. poukazuje na to, že nepoužívá dikce "na základě

zákona", ale "zákonem". Pokud by mělo platit, že shromažďovací

právo lze omezit jen zákonem, a nikoliv podzákonným předpisem

vydaným v souladu se zákonem, pak by v rozporu s u nebyla

napadená vyhláška, ale sám zákon, který obci takovou pravomoc

dává. Situace, kdy by podmínky pro výkon jednotlivých shromáždění

v jednotlivých obcích byly stanoveny zákonem, je absurdní, a proto

se město S. domnívá, že obec může být zmocněna zákonem

i k vydávání vyhlášek tohoto charakteru.

Rozpor napadené vyhlášky s y město S.

popírá a uvádí, že omezení se netýká vlastníků pozemků ve městě,

ale dotýká se pouze provozovatelů atrakcí tím, že užití atrakcí je

soustředěno v daném čase na určeném místě, jež stanoví městská

rada v intencích napadené vyhlášky. V této souvislosti město S.

poukazuje na ustanovení § 127 obč. zák. a vyslovuje přesvědčení,

že do vlastnického práva lze zasáhnout i obecně závaznou vyhláškou

orgánu místní samosprávy, pokud tak činí v mezích své působnosti

a na základě zmocnění daného zákonem.

Ve svém vyjádření město S. upozorňuje na skutečnost, že

navrhovatel podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení napadené

vyhlášky již za účinnosti , o obcích, který

ve svém ustanovení v § 10 písm. c) nově upravuje danou

problematiku samostatné působnosti obce, takže s ohledem na

legislativní vývoj je napadená vyhláška zcela konformní s nyní

platným zákonem o obcích. Město S. má za to, že podstatou návrhu

není spor o rozsah shromažďovací svobody či o možnou míru

omezování vlastnického práva a svobodného podnikání, nýbrž

o rozsah míry samosprávy, a proto navrhuje, aby Ústavní soud návrh

na zrušení obecně závazné vyhlášky v plném rozsahu zamítl.

III.

Podle ustanovení písm. b) y ČR rozhoduje

Ústavní soud o zrušení jiných právních předpisů, tedy i obecně

závazných vyhlášek obcí, vydaných v jejich samostatné působnosti,

jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní

smlouvou podle y. V tomto řízení je Ústavní soud

vzhledem k ustanovení ,

o Ústavním soudu, povinen také zkoumat, zda napadený právní

předpis byl vydán ústavně předepsaným způsobem. V tomto směru

Ústavní soud zjistil ze zápisu z 37. zasedání městské rady ve S.,

konaného dne 19. 6. 2000, že v souladu s ustanovením § 45 písm. l)

dnes již zrušeného zákona ČNR č. , o obcích,

a s odkazem na ustanovení § 16 a § 17 citovaného zákona městská

rada schválila obecně závaznou vyhlášku o zabezpečení veřejného

pořádku ve městě, když z celkového počtu 7 členů rady bylo jednání

přítomno 5 členů. Vyhlášku schválilo městské zastupitelstvo na

svém nejbližším, 13., zasedání konaném dne 14. 9. 2000 [§ 36 odst.

1 písm. f/]. Ze zápisu a z ze dne 14. 9. 2000

vyplynulo, že z celkového počtu 21 členů městského zastupitelstva

bylo při projednávání a schvalování předmětné vyhlášky přítomno

16 členů, z nichž všichni hlasovali pro její schválení se

zapracováním navržených doplňků. Vyhláška byla v souladu

s ustanovením § 16 odst. 3 a 4 citovaného zákona vyvěšena na

úřední desce od 21. 6. 2000 do 15. 7 2000 a od 21. 9. 2000 visí na

úřední desce dosud. Ústavní soud má proto za to, že napadená

obecně závazná vyhláška byla přijata a vydána ústavně předepsaným

způsobem a že její jednotlivá ustanovení nabyla účinnosti tak, jak

je uvedeno v jejím čl. 3 odst. 3.

Dopisem ze dne 20. 10. 2000, čj. Sekr. 20967/2000, přednosta

Okresního úřadu v Kladně ing. V. M. pozastavil výkon předmětné

vyhlášky. Zastupitelé města S. se seznámili s tímto rozhodnutím na

svém 15. zasedání, konaném dne 23. 11. 2000, kterého se účastnilo

18 členů, kteří jednomyslně zrušení předmětné

vyhlášky neschválili.

IV.

Při posouzení, zda napadená vyhláška byla vydána

v samostatné nebo přenesené působnosti obce, bylo třeba vzít na

zřetel, že obecně závazná vyhláška byla schválena ještě za

účinnosti dnes již zrušeného zákona ČNR č. , o obcích

(obecní zřízení), podle jehož ustanovení mohla obec vydávat obecně

závazné vyhlášky ve věcech patřících do přenesené působnosti pouze

na základě zmocnění zákona a v jeho mezích (§ 24 odst. 1) a ve

věcech patřících do samostatné působnosti (§ 14 odst. 1, 2) mohla

obecně závaznou vyhláškou stanovit omezující opatření

k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku (§ 17).

Den 28. září, ke kterému se upínají svatováclavské církevní

obřady, byl prohlášen státním svátkem a dnem české státnosti

, účinným od 9. 8. 2000. Podle jeho

ustanovení § 3 je tento den dnem pracovního klidu; žádné zmocnění

však z jeho textu nevyplývá. Protože v českém právním řádu v době

vydání vyhlášky neexistoval, resp. dosud neexistuje, žádný jiný

zákon zmocňující obec k vydávání obecně závazných vyhlášek,

umožňujících jakoukoliv regulaci či organizaci lidových oslav

v souvislosti s církevními svátky či výročími, lze dovodit, že

napadená vyhláška nenáleží do oblasti přenesené působnosti.

Vydaná vyhláška se opírá o ustanovení § 14 odst. 1 písm. o)

dříve platného zákona o obcích, podle kterého do oblasti

samostatné působnosti obce patřily "místní záležitosti veřejného

pořádku a zřizování obecní (městské) policie, s výjimkou

rozhodování o přestupcích". Vzhledem k ustanovení § 17 obec mohla

"K zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku [§ 14 odst.

1 písm. o)] . obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné

působnosti stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný

pořádek v obci, lze vykonávat pouze na místech a v čase vyhláškou

určených, nebo stanovit, že na některých veřejně přístupných

místech v obci jsou takové činnosti zakázány". Na tomto nic

nezměnila ani nová, stávající, úprava obecního zřízení provedená

, o obcích (obecní zřízení), účinným od 12.

11. 2000, podle které do samostatné působnosti obce patří

spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů,

pokud nejsou svěřeny zákonem krajům, nebo pokud nejde o výkon

přenesené působnosti a dále záležitosti, které do samostatné

působnosti obce svěří zvláštní zákon (§ 35 odst. 1). V rámci své

samostatné působnosti jsou obce oprávněny vydávat obecně závazné

vyhlášky obce [§ 84 odst. 2 písm. i/]. Z uvedeného lze mít za to,

že napadená vyhláška vymezením upravované problematiky náleží

a byla vydána v oblasti samostatné působnosti obce.

Ústavní limity pro vydávání obecně závazných vyhlášek obcí

v jejich samostatné působnosti jsou určeny v čl. 104 odst. 3

ČR, podle něhož zastupitelstva obcí mohou v mezích své

působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Působnost obcí

v tomto směru vyplývala z ustanovení § 13 odst. 2 již zrušeného

zákona ČNR č. , o obcích, podle něhož se obec při

výkonu samostatné působnosti řídila jen zákony a obecně závaznými

právními předpisy, vydanými ústředními orgány k jejich provedení.

Podle ustanovení § 16 odst. 2 citovaného zákona musely být obecně

závazné vyhlášky v souladu se zákony a jejich prováděcími obecně

závaznými předpisy.

Ve svých dřívějších nálezech Ústavní soud judikoval, že výčet

obsažený v ustanovení § 14 odst. 1 dříve platného zákona o obcích

"nutno z hlediska jeho interpretace ve smyslu zákonného zmocnění

k vydání obecně závazných vyhlášek obcí považovat za výčet

taxativní. Jeho demonstrativní dikci, jakož i všeobecnost vymezení

samosprávné působnosti obce, obsaženou v § 14 odst. 2 zákona

o obcích nutno vztáhnout toliko na tu samosprávnou působnost obce,

ve které obec nevystupuje jako subjekt určující pro občana

povinnosti jednostrannými příkazy a zákazy" (ÚS, sv. 1, č. 4).

Ústavní soud již také několikrát judikoval, že podle čl. 4 odst.

1, y a y ČR pro oblast

působnosti obce vyplývá, že v případech, kdy obec vystupuje jako

subjekt určující pro občana povinnosti jednostrannými zákazy

a příkazy, tj. jestliže vydává obecně závazné vyhlášky, jejichž

obsahem jsou právní povinnosti, může tak činit jen v případě

výslovného zákonného zmocnění (ÚS, sv.1 č. 4 a 12).

V projednávané věci Ústavní soud vzal v úvahu legislativní

vývoj, k němuž došlo novým , s vědomím

toho, že napadená vyhláška byla schválena ještě za účinnosti

zákona ČNR č. Podle ustanovení zákona

č. je obec zmocněna v samostatné působnosti obecně

závaznou vyhláškou ukládat povinnosti "k zabezpečení místních

záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které

činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být

v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku,

lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou

určených, nebo stanovit, že na některých veřejně přístupných

místech v obci jsou takové činnosti zakázány" a podle ustanovení

§ 10 písm. c) citovaného zákona též povinnosti "pro pořádání,

průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních

podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných

podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku" .

Ústavní soud respektuje místní samosprávu jako výraz práva

a způsobilosti místních orgánů spravovat veřejné záležitosti

v mezích daných zákonem, v rámci své odpovědnosti a v zájmu

místního obyvatelstva, nicméně má za to, že napadená vyhláška

v čl. 2 odst. 1 písm. a) učinila předmětem své regulace vztahy,

jež takovýmto způsobem regulovat nelze. Již samotné vyjádření

"Oslavy Svatováclavského posvícení" navozuje úzkou souvislost

s církevním výročím, vztahujícím se k osobě sv. Václava, a to

nejen s náboženskými oslavami a obřady s tímto křesťanským svátkem

spojenými, ale i zvyky a konvencemi, jež si občanská společnost ve

svém historickém vývoji ve vztahu k tomuto svátku vytvořila i mimo

rámec církevních struktur. Je nepochybně právem i jiných komunit

občanské společnosti rozhodnout se, zda vůbec, případně kdy

a v jakém rozsahu, se shromáždí k oslavám konaným v této

souvislosti. Místní samospráva má nepochybně právo k vydání

omezujících opatření k ochraně veřejného pořádku, nicméně osobením

si práva rozhodnout přímo o termínu konání těchto oslav obec

vstupuje do vztahů existujících mezi občany a církevními či jinými

společenskými subjekty. Tím vystupuje ze své samostatné

působnosti, jejímž pojmovým znakem je právě to, že obec spravuje

samostatně "své záležitosti". Rozhodování o konání oslav

Svatováclavského posvícení je tak neadekvátním prostředkem

k ochraně veřejného pořádku, neboť přesahuje meze jeho lokální

povahy.

Ústavní soud proto sdílí názor navrhovatele, že ustanovení

čl. 2 odst. 1 písm. a) obecně závazné vyhlášky města S. je

v rozporu s čl 4 odst. 1 y, podle kterého mohou být

povinnosti ukládány toliko na základě zákona v jeho mezích

a rovněž s y ČR a y, podle

kterých nesmí být nikdo nucen činit, co zákon neukládá.

Rovněž ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky, podle

kterého městská rada určí místo, na němž budou během oslav

umístěny prodejní stánky a zařízení lunaparků a jiných podobných

atrakcí, podle názoru Ústavního soudu neobstojí. Podle ustanovení

dnes již zrušeného zákona ČNR č. , jakož i podle

stávající úpravy v ustanovení

Sb., může obec obecně závaznou vyhláškou stanovit, které činnosti,

jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci, lze vykonávat pouze

na místech a v čase vyhláškou určených, nebo stanovit, že na

některých veřejně přístupných místech v obci jsou takové činnosti

zakázány. Napadená vyhláška tato místa neurčuje a to, že k jejich

určení ad hoc zmocňuje městskou radu, není v souladu se zákonnou

úpravou. Ústavní soud má za to, že i toto ustanovení vyhlášky je

v rozporu s y ČR a a čl.

odst. 1 y.

Ze shora uvedených důvodů Ústavní soud návrhu přednosty

Okresního úřadu v Kladně vyhověl a napadenou vyhlášku města

Stochov zrušil podle ustanovení

Sb., o Ústavním soudu, a to dnem uveřejnění nálezu ve Sbírce

zákonů.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 11. července 2001