Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 367/01

Ústavní soud rozhodl dne 12. července 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatelky J.Č., zastoupené JUDr. J.W., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. května 2001, sp. zn. :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka, která se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu I. stupně o úpravě styku otce s nezletilou, odůvodnila ústavní stížnost tím, že podle jejího přesvědčení odvolací soud porušil práva, zaručená a d, jakož i Úmluvy o právech dítěte. Uvedla, že v odvolacím řízení došlo k rozšíření styku otce s nezletilou přesto, že předložila důkazy o chování otce, o tom, jak na ně reaguje nezletilá - soud odmítl provedení znaleckého posudku z oboru psychologie, ačkoliv závěry znalkyně, kterou dříve s dítětem navštívila, svědčí o negativním vztahu nezletilé k otci a o zdravotních potížích, které z toho vyplývají.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 2. května 2001, sp. zn.

, zásah do práv, jichž se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Postup odvolacího soudu byl v souladu s ustanovením a nutno konstatovat, že stanovený rozsah styku otce s nezletilou je přiměřený nejen poměrům nezletilé, ale také povinnostem obou rodičů, tedy i otce, při výkonu rodičovské zodpovědnosti ( a násl. zákona o rodině).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 12. července 2001