Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 334/01

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele S., spol. s r. o., zastoupeného JUDr. A. P., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. listopadu 1998, sp. zn. , a Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 1999, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů s tím, že se jimi cítí dotčen na právech zakotvených v d. Poukázal na důvody, pro které se domáhal určení neplatnosti právního úkonu, jakož i na snahu o navrácení pevného základu pro další vztahy mezi účastníky nájemního poměru.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, která počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [, odst. 2 , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu návrhu, podaného k doručení Ústavnímu soudu dne 30. května 2001, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. března 2001, sp. zn. , a rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. bylo zjištěno, že ústavní stížností napadené rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje, bylo vydáno Vrchním soudem v Praze dne 1. září 1999, dovolání, které proti němu stěžovatel podal, příslušný soud odmítl, výše citované usnesení Nejvyššího soudu ČR, navrhovatel nenapadá.

S ohledem na výše uvedené je nepochybné, že ústavní stížnost směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. září 1999, kterým byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně ze dne 20. listopadu 1998, byla podána po lhůtě stanovené , ve znění pozdějších předpisů. Proto byla dle citovaného zákona odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. července 2001