Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 283/01

Ústavní soud rozhodl dne 21. června 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatelky M.J., zastoupené JUDr. V.U., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. února 2001, sp. zn. , takto:

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka, která se domáhala zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR, jímž bylo odmítnuto její dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. července 2000, č. j. -30, odůvodnila ústavní stížnost tím, že se rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky cítí dotčena na právech, zaručených y a d. Vyslovila přesvědčení, že ve věci jí přiznaných důchodových dávek byl nesprávně aplikován zákon o důchodovém zabezpečení, a proto i závěr Nejvyššího soudu ČR - o nedůvodnosti dovolání, považuje za nesprávný.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. -49, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatelky, zásah do práv, jichž se tato v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Označený soud v odůvodnění svého rozhodnutí přiléhavým způsobem vysvětlil, proč rozhodnutí napadené dovoláním neshledal po právní stránce zásadního významu, jak stěžovatelka tvrdila, a proč pro přípustnost dovolání podle (ve znění platném před novelizací ), důvody nebyly dány.

Pro výše uvedené byl návrh stěžovatelky shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2001