Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 238/01

Soudce zpravodaj Ústavního soudu České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. S. S., právně zastoupeného JUDr. M. T., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. mimo ústní jednání, t a k t o :

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 18. 4. 2001 došel Ústavnímu soudu návrh Ing. S. S., právně zastoupeného JUDr. M. T., advokátem, k poštovní přepravě podaný dne 17. 4. 2001, jímž se domáhá zrušení v úvodní části tohoto usnesení citovaného rozhodnutí obecného soudu.

Ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon", ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. , jakožto rozhodnutí vydané z podnětu stížnosti obvodního státního zástupce pro Prahu 9, je rozhodnutím konečným, proti němuž není řádný opravný prostředek přípustný. Jako takové se stalo předmětem podané ústavní stížnosti ze strany stěžovatele, ovšem nikoliv jako rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovatele ve smyslu § 75 odst. 1 zákona poskytuje, neboť stěžovatel tím, že k napadenému usnesení nedal podnět, takový procesní prostředek neuplatnil, ale pouze a jen jako skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti. To je důležité pro stanovení počátku běhu šedesátidenní lhůty ve smyslu § 72 odst. 2 zákona.

Den doručení ústavní stížností napadaného usnesení je rozhodný pouze v případech, je-li ústavní stížností napadáno rozhodnutí o posledním prostředku podle § 75 odst. 1 zákona, k němuž dal stěžovatel právě svým řádným opravným prostředkem podnět. Jelikož stěžovatel ve věci této svou ústavní stížností napadané usnesení městského soudu neinicioval, potom pokud se ho způsobem popsaným v § 72 odst. 1 písm. a) zákona dotýká, mohl proti němu ústavní stížností brojit, ale jen v šedesátidenní lhůtě, jejíž počátek je vázán na vznik tohoto usnesení, jakožto skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, nikoliv však na den doručení tohoto usnesení stěžovateli.

Dnem, kdy došlo k této skutečnosti je den přijetí ústavní stížností napadaného usnesení, tedy den 14. 12. 2000, kdy předmětné usnesení de iure vzniklo. Tento den je také prvním dnem šedesátidenní lhůty ve smyslu § 72 odst. 2 zákona. Její konec připadl na den 11. 2. 2001; vzhledem k tomu, že to byla neděle, přichází v úvahu jako poslední den lhůty den následující, tj. 12. 2. 2001. Ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě s adresou Ústavního soudu dne 17. 4. 2001.

Z uvedeného tedy plyne, že návrh byl podán po lhůtě stanovené v § 72 odst. 2 zákona.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podle § 43 odst. 1, písm. b) zákona mimo ústní jednání návrh odmítnout.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 27. 6. 2001

JUDr. Ivana Janů

soudce zpravodaj