Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 262/01

Ústavní soud rozhodl dne 12. června 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci navrhovatele A., zastoupeného Mgr. M.H., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2001, č. j. -49, a Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 3. srpna 2000, č. j. -35, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel navrhl zrušení výše označených rozsudků s tvrzením, že se jimi cítí dotčen na právech, zaručených v Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, v , a d a v a 95 odst. 1 y ČR. Uvedl, že soudy pro svá rozhodnutí neprovedly potřebná dokazování - pro údajnou nadbytečnost nevyslechly jednatele společnosti a navrženou svědkyni, vycházely pouze z výslechu žalobkyně a její žalobě na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru pak vyhověly.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. , rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. února 2001, č. j. -49, zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Pokud jde o námitky uplatněné v odvolání, soud II. stupně se jimi zabýval, a jak vyplývá z obsahu rozsudku, přiléhavým a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, proč je nepovažuje za opodstatněné. Ústavní soud se ztotožňuje se zjištěním a konstatováním odvolacího soudu - že soud I. stupně v provádění a hodnocení důkazů postupoval v souladu s , 3 a s a nepochybil, když návrh na jejich další doplnění zamítl.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. června 2001