Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 2/2000

Ústavní soud České republiky

rozhodl dnešního dne v plénu,

ve věci návrhu přednosty Okresního úřadu Teplice na zrušení obecně

závazné vyhlášky města Bíliny ze dne 14. 11. 1996, č. 23, o zákazu

prodeje a používání pyrotechnických předmětů, takto:

Vyhláška města Bíliny č. 23 ze dne 14. 11. 1996, o zákazuprodeje a používání pyrotechnických předmětů, se zrušuje dnemvyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

Odůvodnění

Přednosta Okresního úřadu Teplice (dále jen navrhovatel)

podáním ze dne 6. 1. 2000 navrhl zrušení v záhlaví uvedené obecně

závazné vyhlášky. Předmětná vyhláška zní:

"Vyhláška města Bíliny č. 23

Městská rada v Bílině se usnesla dne 14. 11. 1996 vydat

podle , 16 a 45 , o obcích, ve znění

pozdějších změn a doplňků, jakož i v souladu s § 17 téhož zákona

tuto obecně závaznou vyhlášku k zabezpečení místních záležitostí

veřejného pořádku.

Č. 1

K zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku se

stanovuje, že prodávat a používat pyrotechnické předměty pro

zábavné účely třídy II. a III., jak jsou určeny vyhláškou ČBÚ č.

, o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi, ve

znění pozdějších změn a doplňků, lze v době od 22. 12. do 1. 1.

následujícího roku. Mimo tuto dobu jsou prodej a používání

zakázány.

Č. 2

1/ Nedotčeny zůstávají další povinnosti vyplývající z jiných

obecně závazných právních předpisů, zejména vyhl. ČBÚ 174/1992

Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi, ve znění

pozdějších změn a doplňků.

2/ Výjimku z ustanovení této vyhlášky může schválit městská rada.

3/ Dozor nad dodržováním této vyhlášky provádí Městská policie

v Bílině a další kontrolní orgány podle příslušnosti.

4/ Nedodržení této vyhlášky se postihuje podle

Sb. o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplňků, zák. č.

o obcích, ve znění pozdějších změn a doplňků,

nejde-li o trestný čin postižitelný podle zvláštních předpisů.

Čl. 3

V souladu s , o obcích, ve znění

pozdějších změn a doplňků, nabývá tato vyhláška z důvodu

naléhavého obecního zájmu platnosti a účinnosti dnem vyhlášení, t.

j. 15. 11. 1996."

Navrhovatel opatřením ze dne 10. 12. 1996, č. j. 1288/96-KP,

pozastavil výkon vyhlášky města Bíliny č. 23, ze dne 14. 11.

1996, o zákazu prodeje a používání pyrotechnických předmětů (dále

jen vyhláška č. 23), podle ,

o obcích, a vyzval zastupitelstvo města Bíliny, aby zjednalo

nápravu. Zákazem prodeje pyrotechnických předmětů (byť v časově

omezeném rozsahu), který není stanoven zákonem ani obecně závazným

právním předpisem vydaným ústředním orgánem k jeho provedení, se

podle navrhovatele vyhláška č. 23 dostala do rozporu se zákonem č.

, o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské

správě, ve znění pozdějších předpisů, a předpisem vydaným k jeho

provedení, t. j. , o pyrotechnických

výrobcích a zacházení s nimi, a v důsledku toho i do rozporu s §

2 odst. 4 y (dále jen ), odst.

3. a d. Navrhovatel

dále uvádí, že vyhláška č. 23 stanoví činnosti, které by mohly

narušit veřejný pořádek v obci, čas, ve kterém lze tyto činnosti

vykonávat, avšak neurčuje, na kterých místech v obci lze tyto

činnosti vykonávat, případně na kterých jsou zakázány. Tím není

splněna podmínka ustanovení , o obcích,

podle kterého může obec vyhláškou vydanou v samostatné působnosti

stanovit, které činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek

v obci, lze vykonávat pouze na místech a v čase vyhláškou

určených, nebo stanovit, že na některých veřejně přístupných

místech jsou takové činnosti zakázány. Pokud se časově omezený

zákaz činností stanovených obecně závaznou vyhláškou vztahuje na

celé území obce (města), je třeba i tuto skutečnost do vyhlášky

uvést.

Městské zastupitelstvo města Bíliny na zasedání dne 16. 12.

1999 rozhodlo, že vyhlášku č. 23 ponechává v platnosti. Následně

pak podal přednosta Okresního úřadu Teplice návrh na zrušení

obecně závazné vyhlášky podle písm. b) y a §

64 odst. 3 , o Ústavním soudu.

Ústavní soud seznámil město Bílinu s návrhem přednosty

okresního úřadu na zrušení vyhlášky č. 23 a požádal ho

o vyjádření. Starosta města Bíliny ve svém vyjádření ze dne 31.

1. 2001 uvedl, že smyslem vyhlášky č. 23 není omezení prodeje

pyrotechnických výrobků při výkonu podnikatelské činnosti, ale

zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku ve městě

s tím, že ochrana života a zdraví má společensky nepoměrně hlubší

význam než ochrana volného trhu.

Podle ustanovení ,

o Ústavním soudu, je Ústavní soud povinen zjišťovat, zda byl

napadený právní předpis přijat a vydán v mezích u stanovené

kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Z usnesení z 23. schůze

Městské rady v Bílině, konané dne 14. 11. 1996, podepsaného

starostou a zástupcem starosty, jakož i z vyhlášky č. 23 Ústavní

soud zjistil, že vyhláška č. 23 byla přijata na zasedání Městské

rady v Bílině dne 14. 11. 1996, na němž bylo přítomno 9 členů

z celkového počtu 9 členů, a to všemi hlasy přítomných členů

a dále byla schválena městským zastupitelstvem na 6. veřejném

zasedání konaném dne 21. 11. 1996, na němž bylo přítomno 22 členů

z celkového počtu 30 členů. Hlasování se zúčastnilo přítomných 22

členů, pro bylo 20 členů, jeden člen byl proti a jeden člen se

zdržel hlasování. Vyhláška č. 23 byla vyhlášena vyvěšením na

úřední desce města Bíliny dne 15. 11. 1996. Vzhledem k ustanovení

věty druhé , o obcích, nabyla

vyhláška č. 23 platnosti a účinnosti dnem vyhlášení, t. j. 15.

11. 1996. Lze tedy uzavřít, že napadená obecně závazná vyhláška

byla přijata a vydána ústavně předepsaným způsobem.

Projednávaná právní problematika i všechny skutkové

okolnosti případu byly dostatečně zřejmé z listinných podkladů

a protože se od ústního jednání nedalo očekávat další objasnění

věci, Ústavní soud od ústního jednání se souhlasem obou účastníků

ze dne 20. 2. 2001 a 27. 2. 2001 upustil podle § 44 odst. 2 zákona

č. , o Ústavním soudu.

Ústavní soud vyhlášku č. 23 přezkoumal a dospěl k závěru, že

napadená vyhláška je v rozporu s u.

Obdobná problematika byla řešena v nálezu Ústavního soudu ze

dne 17. 8. 1999,

sp. zn.

(viz Sbírka nálezů a usnesení

Ústavního soudu, svazek 15, ročník 1999 - III. díl, nález č. 112,

C. H. Beck, Praha). Podle názoru Ústavního soudu citovaném

v tomto nálezu, oblast úpravy vyhlášky č. 23 (t. j. prodej

a používání pyrotechnických předmětů) reguluje dostatečným

způsobem již o hornické činnosti, výbušninách

a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

V ustanovení § 21 odst. 6 je uvedeno, že "podrobnosti

o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi stanoví Český

báňský úřad obecně závazným předpisem. Tímto obecně závazným

předpisem je vyhláška Českého báňského úřadu č. ,

o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi, která v ustanovení

§ 8 výslovně upravuje prodej a používání pyrotechnických předmětů

(např. v uzavřených prostorách, v blízkosti kostelů, nemocnic,

dětských zařízení, domovů důchodců škol, ozdravoven a při

sportovních akcích). Předmětná vyhláška však v citovaném

ustanovení nezmocňuje obce k úpravě dané problematiky formou

obecně závazné vyhlášky.

Tím, že vyhláška č. 23 daleko překračuje rámec shora citované

právní úpravy a zakazuje prodej a používání pyrotechnických

předmětů, dostává se do rozporu s citovaným

a , tento zákon provádějící, neboť oba

tyto právní předpisy úplný zákaz prodeje a používání zábavné

pyrotechniky na území celé obce nepředpokládají.

Ústavní limity pro vydávání závazně obecných vyhlášek obcí

v jejich samostatné působnosti určuje y,

podle něhož "zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat

obecně závazné vyhlášky". Působnost obcí v tomto směru, v době

vydání vyhlášky, vyplývala z ustanovení § 13 odst. 2, § 14 odst.

1 písm. i) a již zrušeného ,

o obcích. S vědomím, že napadená vyhláška byla schválena ještě za

účinnosti citovaného zákona o obcích, Ústavní soud posuzoval

vyhlášku č. 23 i z hlediska ustanovení § 10 a § 35 zákona č.

, o obcích, který nabyl účinnosti dne 12. 11. 2000.

Z ustanovení , o obcích

vyplývá, že při výkonu samostatné působnosti se obec řídí jen

zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními

orgány k jejich provedení. Ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 písm.

i) tohoto zákona do samostatné působnosti obce patří zejména

vydávání obecně závazných vyhlášek ve věcech patřících do

samostatné působnosti. Podle ustanovení § 16 odst. 2 citovaného

zákona, obecně závazné vyhlášky proto musí být v souladu se zákony

a s obecně závaznými právními předpisy vydanými ústředními orgány

státní správy k jejich provedení.

Podle , o obcích,

se obec při výkonu samostatné působnosti řídí při vydávání obecně

závazných vyhlášek zákonem. Ve smyslu ustanovení § 10 písm. b)

tohoto zákona pak obec může povinnosti ukládat v samostatné

působnosti obecně závaznou vyhláškou k zabezpečení místních

záležitostí veřejného pořádku; zejména může stanovit, které

činnosti, jež by mohly narušit veřejný pořádek v obci nebo být

v rozporu s dobrými mravy, ochranou bezpečnosti, zdraví a majetku,

lze vykonávat pouze na místech a v čase obecně závaznou vyhláškou

určených, nebo stanovit, že na některých veřejně přístupných

místech v obci jsou takové činnosti zakázány.

Obecně závazné vyhlášky obcí jsou formou normotvorby subjektů

územní samosprávy a v rámci hierarchie právních předpisů podle

jejich právní síly musí být v souladu se zákony a právními

předpisy vydanými k jejich provedení. Zákonné úpravy (a k nim

vydané prováděcí předpisy) mají proto také vždy přednost: pokud

zákon přijme pro vymezenou oblast určitá pravidla (a v tom není

v zásadě omezen), nemůže subjekt územní samosprávy postupovat při

normotvorbě ve svém územním obvodu contra legem. Obecně závazné

vyhlášky nemohou upravovat věci, které jsou vyhrazeny pouze zákonu

(viz Správní právo - Obecná část, 4. změněné a doplněné vydání,

str. 51, Dušan Hendrych a kol., C. H. Beck, Praha, 2001).

Ústavní soud konstatuje, že vyhláška č. 23 byla v době svého

vydání i v rozporu s ustanovením ,

o obcích, když neuvádí místo či místa, na která se zákaz prodeje

a používání pyrotechnických předmětů vztahuje. Podmínka určení

místa při omezení či zakázání určitých činností je zachována

i v zákoně č. , o obcích, a to konkrétně v ustanovení

§ 10 písm. b). Vzhledem k neurčitosti označení místa je tak

vyhláška č. 23 v rozporu s principem právní jistoty, z něhož pro

všechny obecně závazné předpisy plyne požadavek, tyto formulovat

pojmově přesně, jasně a srozumitelně.

Z uvedených důvodů proto Ústavní soud vyhlášku města Bíliny č.

23, ze dne 14. 11. 1996, pro rozpor s y a pro

rozpor se , o hornické činnosti, výbušninách

a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, dnem

vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce nálezů, zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 12. 6. 2001