Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 275/01

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu ústavní stížnosti stěžovatele C. D. D., zastoupeného Mgr. T. M., advokátem, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 3. 2000, sp. zn. , a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2000, sp. zn. ,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

V návrhu ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora citovaný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 a rozsudek Městského soudu v Praze, když posledně uvedeným rozsudkem byl uznán vinným ze spáchání trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 1 a 2 tr. zákona a ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1 tr. zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku a trestu vyhoštění.

Stěžovatel je toho názoru, že uvedenými rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno jeho právo na svobodu, lidskou důstojnost, soukromí a právo na spravedlivý proces zakotvené v ustanovení a 3, , 2 a 3, a 4, a d.

Stěžovatel dále uvádí, že podává ústavní stížnost ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti a má za to, že svým významem jednoznačně přesahuje jeho vlastní zájmy, neboť v podobné situaci jako on se ocitly a ocitají další obžalovaní v České republice v nezanedbatelném počtu, neboť postup státních orgánů v jeho případě se stal do značné míry modelovým pro trestní řízení cizinců.

Soudce zpravodaj z podání stěžovatele zjistil, že ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 3. 5. 2001, takže zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena a ústavní stížnost byla podána opožděně.

Ustanovení , o Ústavním soudu, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta začala běžet v tomto případě dnem, kdy bylo rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno. V daném případě se jedná o rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 5. 2000, sp. zn. , který byl stěžovateli doručen dne 3. 7. 2000. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uběhla dnem 31. 8. 2000.

K stěžovatelem uváděné skutečnosti ohledně lhůty podání ústavní stížnosti do jednoho roku ( , o Ústavním soudu), kterou zdůvodňuje významem přesahu jeho vlastních zájmů, nutno uvést, že ustanovení (nepřípustnost ústavní stížnosti) představuje výjimku pouze z ustanovení (odmítnutí návrhu pro nepřípustnost), nikoli však z dalších podmínek pro podání ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nebylo ani možno se zabývat meritorním obsahem podaného návrhu.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl. S ohledem na výsledek řízení před Ústavním soudem pak nebylo již nutné upozorňovat právního zástupce stěžovatele na nedostatek v podobě nepřiložení kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. června 2001

JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu