Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 186/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele MUDr. P. S., zastoupeného JUDr. V.B., advokátkou, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. října 1999, č. j. -32, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. října 1999, č. j. -32, jímž bylo změněno usnesení soudu I. stupně tak, že se v řízení proti žalované S., a. s., nenařizuje předběžné opatření. Uvedl, že podle jeho přesvědčení soud II. stupně jej zkrátil na právech účastníka řízení, když při projednání a rozhodování ve věci, v níž šlo o otázku po právní stránce zásadního významu, změnil usnesení soudu I. stupně bez jeho účasti a bez doplnění dokazování.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížnosti a dovolání k Nejvyššímu soudu ČR ze dne 20. března 2000, z usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. -32 a Nejvyššího soudu ČR č. j.

-65 bylo zjištěno, že stěžovatel podal proti výše označenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, s poukazem na obsah a g) , ve znění platném k 31. prosinci 2000, dovolání, které však Nejvyšší soud ČR dne 1. února 2001 odmítl, když shledal, že bylo podáno po lhůtě k tomu stanovené.

Pro výše uvedená zjištění nutno konstatovat, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně tvrzeného práva poskytuje - dovolání nepodal v zákonné lhůtě a jako opožděné je soud proto odmítl. Z tohoto důvodu byl návrh, v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. června 2001