Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 253/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele, M. P., zast. JUDr. Z. D., advokátem, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel ve svém podání, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 20. 4. 2000, napadl rozsudek Městského soudu v Praze, sp. zn. . Z obsahu podané stížnosti je dále patrno, že směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 16. 9. 1999, jímž byla zamítnuta stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze, kterým byl zamítnut návrh na obnovu řízení podle § 283 písm. b) trestního řádu.

Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Především z návrhu nebylo patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává ( cit. zák.). Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení ( cit. zák.), a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem ( cit. zák.).

Proto byl navrhovatel přípisem ze dne 12. 5. 2000 vyzván Ústavním soudem, aby výše uvedené nedostatky podání odstranil a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovateli.

Dne 29. 5. 2000 byla Ústavnímu soudu doručena žádost právního zástupce navrhovatele, který mu byl určen Českou advokátní komorou, o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu. Dne 10. 7. 2000 bylo Ústavnímu soudu doručeno nové podání ve věci, které již vyhovovalo formálním požadavkům zákona. Současně však u Městského soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 16. 9. 1999, bylo stěžovateli doručeno dne 16. 10. 1999. Návrh tak byl zcela evidentně podán po zákonem stanovené lhůtě, neboť byl podán k poštovní přepravě dne 19. 4. 2000. Podle je možné podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledního prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Podnět k podání stížnosti pro porušení zákona, který byl Ministerstvem spravedlnosti vyřízen dne 14. 2. 2000, totiž nelze považovat za poslední prostředek, který zákon k ochraně práv poskytuje ( ). Tímto posledním prostředkem bylo v daném případě usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 9. 1999 a lhůta k podání ústavní stížnosti začala běžet ode dne doručení tohoto usnesení stěžovateli. Proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání usnesením odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 21. května 2001

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu