Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 286/01

Ústavní soud rozhodl dne 24. května 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatelů 1) J.V., 2) V.Š. a 3) J.P., zastoupených JUDr. K.V., o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2001, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelé, kteří se cestou ústavní stížností domáhali zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2001, odůvodnili návrh tím, že podle jejich názoru rozhodnutím soudu došlo k porušení práva svobodně se sdružovat, zakotveného v d. Vzhledem k tomu, že soud aplikoval v předmětné věci zákona o sdružování občanů a na základě toho pak potvrdil rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, které odmítlo registrovat sdružení s názvem "SC", navrhli, aby Ústavní soud citovanou část zrušil, poněvadž ji považují za ustanovení, která jsou v rozporu s d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 26. února 2001, č. j. -35, zásah do práv, jichž se stěžovatelé v návrhu dovolávají, shledán nebyl. Jmenovaný soud v řízení o opravném prostředku přezkoumal rozhodnutí Ministerstva vnitra, které dne 22. února 1999 odmítlo registraci sdružení s názvem "SC", přičemž v odůvodnění rozsudku se vypořádal se všemi námitkami, jež stěžovatelé v opravném prostředku uplatnili. Poněvadž s tímto odůvodněním, které je vyčerpávající a přiléhavé, se Ústavní soud ztotožňuje, lze na ně v celém rozsahu odkázat.

Pro výše uvedené a pro zjištění, že soud nepochybil ani při aplikaci , o sdružování občanů, byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatelé nejsou osobami oprávněnými k podání návrhu na zrušení části

[, citovaného ].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. května 2001