Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 92/01

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelů V. Ť. a F. Ť., oba zastoupeni JUDr. J. C., advokátkou, směřujícímu proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. srpna 1999, čj. -79,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelé podali dne 7. 2. 2001 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 9. 2. 2001 a byl doplněn podáním ze dne 21. 2. 2001. Předmětný návrh směřoval proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. srpna 1999, čj. -79. Tímto rozsudkem bylo zamítnuto dovolání navrhovatelů proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě-pobočka Olomouc ze dne 17. 12. 1998, čj. -63, jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 31. 1. 1994, čj. -16. Navrhli potvrzení posledně označeného rozsudku Okresního soudu Olomouc s tím, že byla zasažena ochrana jejich vlastnických práv.

Ve smyslu a 75 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Z přípisu Okresního soudu v Olomouci ze dne 20. 4. 2001, Ústavní soud zjistil, že tímto posledním prostředkem bylo podané dovolání, když napadený rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 8. 1999, čj. -79, byl doručen právnímu zástupci navrhovatelů JUDr. J. Š. dne 17. 8. 1999. Z uvedeného vyplývá, že navrhovatelé podali ústavní stížnost po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, když předmětný návrh byl podán dne 7. 2. 2001.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle písmeno b) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. května 2001