Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 100/2000

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatele V. J., zastoupeného JUDr. M. U., advokátem, proti rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. -72, ze dne 9. 12. 1999, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. -34, ze dne 24. 4. 1998,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel podal dne 16. 2. 2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 17. 2. 2000. Návrh směřoval proti rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. -72, ze dne 9. 12. 1999, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. -34, ze dne 24. 4. 1998. Rozsudkem soudu I. stupně byl udělen za stěžovatele souhlas k tomu, aby V. Ch., navrhovatelka v řízení před obecným soudem, podala žádost o změnu příjmení nezletilé A. J., dcery stěžovatele, na příjmení Ch. Napadenými rozhodnutími byla podle názoru stěžovatele porušena jeho rodičovská práva.

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou v České republice vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, což bylo již Ústavním soudem konstatováno v řadě rozhodnutí (viz ,

,

). Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), lze ústavní stížností napadnout pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci, vydané v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, byly-li porušeny jeho základní právo nebo svoboda chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. Uvedené ustanovení je nutno vykládat ve vztahu k ustanovení citovaného zákona, které považuje ústavní stížnost za nepřípustnou, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Možnost napadnout ústavní stížností nepravomocné rozhodnutí vyplývá pouze z ustanovení v případě, že stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele anebo dochází ke značným průtahům v řízení, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.

V předmětné věci, jak vyplynulo ze spisu, sp. zn. , Obvodního soudu pro Prahu 9, bylo napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze doručeno podle dokladu o doručení na č.l. 95 dne 7. 3. 2000 právnímu zástupci stěžovatele a podle záznamu Obvodního soudu pro Prahu 9 napadený rozsudek soudu I. stupně nabyl právní moci dne 18. 3. 2000. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti však byl podán dne 16. 2. 2000 tedy přede dnem, kdy vůbec bylo napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze právnímu zástupci stěžovatele vůbec doručeno. Z uvedeného vyplývá, že ústavní stížností bylo napadeno nepravomocné rozhodnutí obecného soudu a podle ustanovení , je ústavní stížnost proti takovému rozhodnutí nepřípustná, když ve věci se nenamítají a nejsou dány důvody pro přijetí ústavní stížnosti proti nepravomocnému rozhodnutí podle citovaného zákona.

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle odmítnout jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2001