Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 68/01

Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti obchodní společnosti L., zastoupené Mgr. Z.H., proti rozsudku Krajského soudu v Brně, č.j. -25, ze dne 7. 11. 2000, ve spojení s rozhodnutím FŘ, č.j. 3561/98/FŘ/130, ze dne 30. 10. 1998, takto:

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka osobním podáním ze dne 1. 2. 2001 předložila Ústavnímu soudu návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"). Návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Brně, č.j. -25, ze dne 7. 11. 2000, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí FŘ, č.j. 3561/98/FŘ/130, ze dne 30. 10. 2001, kterým tento správní orgán zamítl odvolání navrhovatelky proti rozhodnutí F.ú., č.j. 9765/98/343970/3915, ze dne 21. 4. 1998, dodatečnému platebnímu výměru č. 210/98. Napadenými rozhodnutími bylo podle názoru navrhovatelky porušeno její právo na rovnost před zákonem a na spravedlivý proces podle a násl. d (dále jen " "). Návrh byl podán včas.

K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal spis, sp. zn. , vedený u Krajského soudu v Brně. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že navrhovatelka se žalobou podanou u uvedeného soudu domáhala zrušení rozhodnutí FŘ, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru F.ú. Uvedeným dodatečným platebním výměrem byla navrhovatelce vyměřena dodatečně za zdaňovací období únor 1995 daň z přidané hodnoty ve výši 80.319,- Kč. V tomto období dovezla navrhovatelka několik druhů vat, které při dovozu zatřídila do číselného kódu 3005/9010 se sníženou 5% daní z přidané hodnoty, aniž byla k takovému zařazení zboží oprávněna. Podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), rozhoduje o zařazení dováženého zboží a tím i o celní sazbě na žádost dovozce Ministerstvo financí ČR - Generální ředitelství cel formou závazné informace o sazebním zařazení na základě písemné žádosti dovozce. V žádosti musí být uvedeny charakteristické a specifické vlastnosti dováženého zboží. Závazná informace je pak individuálním aktem vydávaným konkrétnímu žadateli na konkrétní specifikované položky dováženého zboží. Podanou žalobu Krajský soud v Brně rozsudkem, č.j. -25, ze dne 7. 11. 2000, zamítl.

Proti uvedenému rozsudku podala navrhovatelka ústavní stížnost, v níž namítala, že postupem finančních orgánů a rozhodnutím Krajského soudu bylo porušeno její právo na rovnost před zákonem a právo na spravedlivý proces podle y. Porušení rovnosti před zákonem spatřovala navrhovatelka v tom, že v souzené věci došlo k propuštění zboží do příslušného režimu na základě samostatného správního rozhodnutí, přičemž součástí tohoto rozhodnutí byla i podpoložka celního sazebníku a celní sazba zboží. Je-li výrokem rozhodnutí v celním řízení potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stává se obsah tohoto prohlášení součástí rozhodnutí. Interpretace , kterou provedl krajský soud, je podle navrhovatele contra legem. Dále pak navrhovatelka polemizovala s odůvodněním napadeného rozhodnutí krajského soudu. Takovým postupem mělo být zasaženo do navrhovatelčina základního práva na spravedlivý proces, daného jí y.

K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal i vyjádření Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení. Ve vyjádření uvedl, že uvedení podpoložky celního sazebníku a celní sazby v rozhodnutí v celním řízení není rozhodnutím podle , přičemž navrhovatelka nepředložila žádné rozhodnutí, jímž by byl správce daně vázán. V odůvodnění rozsudku pak jsou seznatelné všechny relevantní okolnosti, o které soud opřel svůj závěr.

Ústavní soud již mnohokrát konstatoval, že není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byly-li jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, porušeny jeho základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka se dovolávala právě ochrany svého základního práva, přezkoumal Ústavní soud napadená rozhodnutí i řízení jim předcházející a dospěl k závěru, že podaný návrh je zjevně neopodstatněný.

Pro zařazení výrobku do příslušné položky celního sazebníku a tím i sazby daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH") příslušné Ministertstvo financí ČR - Generální ředitelství cel ( ) Tento orgán na písemnou žádost dovozce vydá závaznou informaci o sazebním zařazení zboží. Navrhovatelka si takovou závaznou informaci nevyžádala. Správce daně si navíc v tomto směru vyžádal ve smyslu , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, stanovisko Generálního ředitelství cel o zatřídění tří vzorků navrhovatelkou prodávané vaty skládané. Z tohoto stanoviska vyplynulo, že pouze jedna z položek by mohla být zatříděna do celního sazebníku se sníženou sazbou DPH. Toto zařazení je obsaženo ve vyjádření FŘ pro Krajský soud ze dne 15. 7. 1999 a je součástí spisu, sp. zn. , který byl navrhovatelce přístupný a dokazuje, že se nelze dovolávat porušení rovnosti stran, když o tvrzenou rovnost nejde a jít nemůže.

Pokud navrhovatelka namítá, že soud se nevypořádal s tzv. předběžnou otázkou, nelze ji chápat, jak to činí navrhovatelka, jako jakési rozhodnutí precedentního charakteru, které by zavazovalo všechny následně rozhodující finanční orgány. Správce daně ostatně vycházel, jak je výše uvedeno, ze stanoviska Generálního ředitelství cel, čili si tímto způsobem určitou otázku předběžně vyřešil.

Krajský soud pak postupoval při rozhodování o věci v souladu s příslušnými ustanoveními . Posuzoval zákonnost napadeného rozhodnutí a rozsudek, podle přesvědčení Ústavního soudu přesvědčivě, zdůvodnil.

Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že napadenými rozhodnutími nebylo porušeno právo navrhovatelky na spravedlivý proces. Nezbylo mu proto než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. května 2001

JUDr. Pavel Holländer

předseda senátu