Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 169/2000

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Miloše Holečka o ústavní stížnosti E. K., zast. JUDr. Z. K., advokátem, proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze 14.12.1999 č.j. -22, z 16.12. 1999 č.j. - 25 a - 24, z 18.1. 2000 č.j. - 25 a z 20.1. 2000 č.j. - 25 za účasti Městského soudu v Praze, za nějž jedná předsedkyně senátu JUDr. K. Ch., a s ní spojeného návrhu na zrušení , o správě daní a poplatků, a , , ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a spolu s ní podané návrhy na zrušení ustanovení zákonů se odmítají.

Odůvodnění

Stěžovatel v ústavní stížnosti podané k poštovní přepravě 16.3.2000 a doručené Ústavnímu soudu 17.3.2000 navrhl zrušení rozsudků Městského soudu v Praze ze 14.12.1999 č.j. (správně 99) - 22, z 16.12.1999 č.j. ( správně 99) - 25 a - 24, z 18.1.2000 č.j. - 25 a z 20.1.2000 č.j. - 25, kterými byly zamítnuty jeho žaloby proti Finančnímu úřadu v Praze-Modřanech, jimiž se domáhal zrušení jeho rozhodnutí z 3.11.1998 č.j. 82392/98/012911/5854, ze 17.12.1998 č.j. 90620/98/012911/5854, z 25.1.1999 č.j. 4400/99/012911/5854, z 24.2.1999 č.j. 20118/99/012911/5854 a z 8.4.1999 č.j. 42185/99/012911/5854, kterými byly zamítnuty reklamace proti rozhodnutím Finančního úřadu v Praze - Modřanech z 5.10.1998 č.j. 75196/98/012911/5854, z 30.11.1998 č.j. 87849/98/012911/5854, z 4.1.1999 č.j. 16/99/012911/5854, z 8.2. 1999 č.j. 13598/99/012911/5854 a z 3.3. 1999 č.j. 22820/99/012911/5854 o převodu přeplatků daně z přidané hodnoty na úhradu nedoplatku daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 598 Kč, 33 206 Kč, 21 097 Kč,

6 700 Kč a 9 440 Kč.

Stěžovatel zejména uvedl, že přeplatek daně jednoho druhu, v tomto případě daně z přidané hodnoty, lze převést na úhradu nedoplatku daně jiného druhu, zde daně z příjmů fyzických osob, jedině tehdy, je-li nepochybné, že nedoplatek skutečně existuje. Vyslovil názor, že nesouhlasí-li daňový subjekt se svou daňovou povinností, uvedená kompenzace je možná pouze za předpokladu, že příslušné rozhodnutí (platební výměr) je již v právní moci.Tato podmínka nebyla v posuzované věci splněna a proto jsou napadená rozhodnutí, jež byla vydána ve skutkově obdobných a právně zcela identických věcech, v rozporu s a 2 d.

Spolu s ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení , o správě daní a poplatků, a , , ve znění pozdějších předpisů, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, neboť tato zákonná ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem.

Městský soud v Praze ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že v daňovém řízení bylo nepochybně zjištěno, že stěžovatel má nedoplatky daně z příjmů fyzických osob, což bylo deklarováno platebními výměry této daně. Soud dospěl k závěru, že správce daně byl oprávněn postupovat podle , ve znění pozdějších předpisů, a použít přeplatek jedné daně na úhradu nedoplatku jiné daně, když platební výměry, jimiž byly nedoplatky vyměřeny, byly podle resp. odst. 13 zákona již vykonatelné.

Pokud jde o návrh na zrušení jednotlivých ustanovení zákonů, soud má za to, že tato právní úprava neodporuje principům obsaženým v y a nebyla shledána pochybení při jejich aplikaci Finančním úřadem v Praze-Modřanech. Městský soud v Praze jako účastník řízení sdělil, že návrh na zrušení jeho rozhodnutí považuje za nedůvodný.

K návrhu na zahájení řízení se vyjádřil také Finanční úřad v Praze-Modřanech, který uvedl, že jeho rozhodnutí, jimiž byly přeplatky daně z přidané hodnoty provedeny na úhradu nedoplatků daně z příjmů fyzických osob, jsou v souladu s platnými právními předpisy. Tento správní orgán se svého postavení vedlejšího účastníka v řízení před Ústavním soudem podle , o Ústavním soudu, vzdal.

Z připojených spisů Městského soudu v Praze sp. zn. , , , a bylo zjištěno, že napadenými rozsudky Městského soudu v Praze byly podle zamítnuty stěžovatelovy žaloby proti rozhodnutím správního orgánu. Žalobce se svými žalobami domáhal zrušení rozhodnutí, jimiž nebylo vyhověno jeho reklamacím proti převodům přeplatků daně z přidané hodnoty na úhradu nedoplatku daně z příjmů fyzických osob. Městský soud v Praze v odůvodněních svých rozsudků uvedl, že podle v daňovém řízení lze ukládat povinnosti nebo přiznávat práva jen rozhodnutím. Podle zákona rozhodnutí, proti němuž nelze podat řádný opravný prostředek, je v právní moci. Podle rozhodnutí je vykonatelné, jestliže proti němu nelze podat řádný opravný prostředek nebo jestliže jeho podání nemá odkladný účinek a uplyne-li lhůta k plnění. Podle , ve znění pozdějších předpisů, se přeplatek použije na úhradu případného nedoplatku jiné daně. Podle exekučním titulem pro daňovou nebo soudní exekuci je vykonatelný výkaz nedoplatků, vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění, a splatná částka zálohy na daň.

V projednávaných věcech byly platební výměry při vydání napadených rozhodnutí již vykonatelné, resp. byly vykonatelné již při vydání rozhodnutí o převedení přeplatků. Stěžovatel povinnosti vyplývající z platebních výměrů nesplnil a proto Finančnímu úřadu v Praze-Modřanech nic nebránilo v převodu. Z dikce vyplývá, že rozhodnutí se může stát vykonatelným dříve než nabude právní moci. Je tedy v daňovém řízení možné, aby rozhodnutí, jež není dosud pravomocné, neboť bylo napadeno řádným opravným prostředkem, bylo již vykonatelné, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek. Vykonatelné dodatečné platební výměry byly proto náležitým podkladem pro převod daňových přeplatků na úhradu daňových nedoplatků.

Ústavní soud po přešetření ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí a soudních spisů a po právním rozboru této věci dospěl k závěru, že Městský soud v Praze vydal rozsudky v souladu s platnými právními předpisy, které byly v projednávaném případě správně aplikovány. Jde o , konkrétně a 12, a , a o (jeho ).

Ústavní soud neshledal ze strany Městského soudu v Praze při jeho postupu a rozhodování žádné porušení a 2 d nebo ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle y.To se týká i řízení před Finančním úřadem v Praze -Modřanech.

Z uvedených okolností je zřejmé, že napadená rozhodnutí nezasáhla stěžovatelova ústavní práva a svobody. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná a proto byla jednomyslným usnesením senátu podle a , ve znění , odmítnuta.

V souladu s usnesením Ústavního soudu z 3. října 1995

sp. zn.

( svazek 4 Sbírky rozhodnutí Ústavního soudu, str. 351 a násl.) a mnoha dalšími byl odmítnut i návrh na zrušení ustanovení zákonů podaný spolu s ústavní stížností, neboť takový návrh sdílí osud odmítnuté ústavní stížnosti.

Proti usnesení není přípustné odvolání.

V Brně dne 3. května 2001

JUDr. Antonín Procházka

předseda senátu