Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
+ 5 ďalších priamych citácií
Zobraziť všetky (10)38796.html
HTML · 0 B
No categories available
II.ÚS 202/01
Ústavní soud rozhodl v senátě, složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského, ve věci ústavní stížnosti S., zastoupeného JUDr. B. M., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. ledna 2001, č. j. 20 Co 551/2000 -39, ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 22. září 2000, č. j. 30 C 139/99 -23, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, t a k t o :
Návrh se o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení usnesení Městského soudu
v Praze, č. j. 20 Co 551/2000 -39, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně. Podle názoru stěžovatele byl jednáním obou soudů porušen čl. 2 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Uvedl, že v předmětné věci nebyly dány podmínky pro občanskoprávní řízení, na straně žalobce pak šlo o nedostatek aktivní legitimace. Z těchto důvodů měl soud v rozhodnutí o nákladech řízení, které bylo zastaveno, aplikovat ustanovení § 143 občanského soudního řádu , a tedy neukládat stěžovateli povinnost hradit žalobci náklady částkou 500,- Kč. Stěžovatel svým chování nezavdal žádnou příčinu k podání návrhu na zahájení řízení, a to ani v případě, kdyby zde nebylo vad aktivní legitimace.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústav y (§ 72 odst. 1 písm. a/ zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu).
Z obsahu usnesení soudů obou stupňů nebylo zjištěno, že by se tyto soudy svým rozhodnutím dostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu. Obvodní soud pro Prahu 1 dne 22. září 2000 zastavil řízení pro zpětvzetí návrhu a mj. zavázal stěžovatele uhradit žalobci náklady řízení v částce 500,- Kč, když shledal, že žalovaný povinnost v návrhu uplatněnou po jeho podání splnil. Toto rozhodnutí, učiněné v souladu s § 146 odst. 2 občanského soudního řádu , pak odvolací soud jako věcně správné potvrdil. V odůvodnění usnesení ze dne 4. ledna 2001, se Městský soud v Praze vypořádal s odvolacími námitkami stěžovatele v celém rozsahu. Ústavní soud v tomto směru neshledal takové extrémní vybočení z ústavně zakotvených pravidel vedení spravedlivého procesu, pro které by bylo nutno toto pravomocné rozhodnutí zrušit. Pokud jde o výklad ustanovení občanského soudního řádu o nákladech řízení obecnými soudy, Ústavní soud konstatuje, že jako soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústav y ČR) nemůže do rozhodovací činnosti obecných soudů, ani do výkladu obyčejných zákonů obecnými soudy zasahovat, pokud nejsou současně dány podmínky čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústav y ČR a § 72 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu . Takový zásah do základních práv a svobod se však stěžovateli nepodařilo prokázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. května 2001
JUDr. Antonín Procházka
předseda senátu Ústavního soudu