Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 198/01

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů K. a J. B., obou zastoupených JUDr. D. S., advokátkou, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne

12. prosince 2000, sp. zn. , a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne

2. února 1999, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 24. dubna 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatelé se domáhali zrušení rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne

12. prosince 2000 ( -228) a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne

2. února 1999 ( -296), kterými byla uložena povinnost uzavřít dohodu o vydání domu, umístěném na pozemku, a tvrdili, že oba jmenované obecné soudy svými rozhodnutími porušily jejich ústavně zaručené právo dané d, a to jejím , , , dále pak Všeobecnou deklarací lidských práv, zejména , a dále byl porušen , o mimosoudních rehabilitacích.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozsudku o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [ a odst. 2 , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona].

Ze zjištění Okresního soudu v Berouně ( ) vyplývá, že rozsudek Nejvyššího soudu ČR ( -228) byl doručen právní zástupkyni stěžovatelů

(JUDr. S.) dne 26. ledna 2001, zatímco ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 29. března 2001, tedy po lhůtě stanovené § 72 odst. 2 zákona, která uplynula dnem 26. března 2001.

S ohledem na uvedené zjištění byla ústavní stížnost stěžovatelky jako opožděná odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 24. dubna 2001