Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 34/01

Ústavní soud rozhodl dne 26. dubna 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatele Ing. D.S., zastoupeného Mgr. L.P., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. října 2000, sp. zn. , a Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. února 2000, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. října 2000 a Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 23. února 2000, jimiž byla upravena práva a povinnosti rodičů k nezletilým dětem na dobu po rozvodu manželství, uvedl, že podle jeho přesvědčení se soudy nevypořádaly se všemi důkazními návrhy, které v řízení učinil a tak rozhodnutím o svěření dětí do výchovy matky, ačkoliv navrhoval svěření dětí do střídavé péče obou rodičů, porušil práva zaručená , 36 odst. 1 a d a y ČR.

Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 20. března 2001 navrhl odmítnutí ústavní stížnosti s tím, že nevyhovění návrhu jednoho z rodičů na střídavou výchovu nezletilých dětí nelze považovat za zásah do práv stěžovatele a nepředstavuje ani vadnou aplikaci § 26 odst. 2 zákona o rodině.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y [ , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu Frýdek-Místek sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. října 2000 Ústavní soud neshledal, že by se obecné soudy v řízení a rozhodnutí o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilým dětem dostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu. Pokud jde o rozsah a hodnocení důkazů, soudy postupovaly v souladu s a s , ve věci samé pak v souladu s a 4 zákona o rodině. Odvolací soud, který se vypořádal se všemi námitkami stěžovatele v odvolání uplatněnými, také přiléhavě odůvodnil, proč výrok o svěření dětí do výchovy matky potvrdil a proč neshledal důvody pro jeho změnu tak, že se děti dle zákona o rodině svěřují do střídavé péče rodičů. V dalším proto lze na toto odůvodnění odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů.].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2001