Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 126/01

Ústavní soud rozhodl dne 26. dubna 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Š.J., zastoupeného JUDr. P.K., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. ledna 2001, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní stížností, podanou včas [ , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona] a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [ , , , odst. 4 zákona], napadl stěžovatel usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. ledna 2001 ( ), kterým bylo zastaveno řízení ve věci návrhu stěžovatele na obnovu řízení z důvodu chybějící funkční příslušnosti jakéhokoliv soudu k projednání tohoto návrhu ( , a ), a tvrdil, že jmenovaný obecný soud svým postupem porušil a 2 a a 4 d. Podle odůvodnění ústavní stížnosti se tak stalo tím, že došlo k procesním pochybením v předcházejícím řízení u O.Ú., okresního pozemkového úřadu, a obecný soud zastavil řízení o povolení obnovy řízení, aniž by se zabýval stěžovatelem tvrzenými pochybeními ve správním řízení podle , ve znění pozdějších předpisů. Dále se stěžovatel bez bližšího odůvodnění dovolával , a y ČR, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a současně žádal náhradu nákladů vzniklých v řízení před Ústavním soudem.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Především je nutno konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů za předpokladu, že tyto soudy postupují ve shodě s hlavou pátou d; Ústavní soud je tedy svou činností povolán k tomu, aby dbal v konkrétní věci na procesní čistotu toho kterého řízení (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994).

Ve věci posuzované ústavní stížnosti bylo podrobeno přezkumu řízení ve věci návrhu stěžovatele na obnovu řízení. Krajský soud v Českých Budějovicích návrh stěžovatele řádně projednal a v odůvodnění svého rozhodnutí poukázal na platnou úpravu správního soudnictví, dle které je vyloučeno použití ustanovení o obnově řízení v rámci soudního přezkumu správních rozhodnutí ( , ). K tomu nutno uvést, že správní soudnictví České republiky je koncipováno po procesní stránce jako řízení jednoinstanční, které zamezuje účastníku řízení přístup k jakémukoliv, byť i mimořádnému opravnému prostředku, jímž je rovněž návrh na obnovu řízení. Krajský soud tedy postupoval při vydání napadeného rozhodnutí dle platného procesního předpisu - a nemohlo dojít k porušení tvrzených ani jiných ústavně zaručených práv a svobod; návrh na zrušení ústavní stížností napadeného rozhodnutí byl proto posouzen jako zjevně neopodstatněný [ zákona], a jako takový odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 cit. zákona).

V Brně dne 26. dubna 2001