Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 62/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Jiřího Malenovského o ústavní stížnosti A. B., zastoupeného JUDr. Zuzanou Vejrovou, advokátkou, Advokátní kancelář se sídlem v Ostravě - Mariánské Hory, Prostorná č. 4, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 1998, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 4. 1998, čj. -956, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Stěžovatel se svou ústavní stížností ze dne 2. 2. 1999 domáhá s odvoláním na porušení a y ČR, d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti především uvádí, že jeho odsouzení Okresním soudem v Ostravě bylo založeno na "absolutně neúčinných důkazech" (záznamy odposlechů telefonních hovorů). Jak přípravné řízení, tak řízení před soudem prvého i druhého stupně, vykazovalo údajně podstatné vady, spočívající zejména v nerovném postavení obviněného při provádění a hodnocení důkazů.

Stěžovatel dále namítá, že mu byla v přípravném řízení odepřena možnost vyjádřit se ke sděleným obviněním, neboť poté, co v měsíci březnu a dubnu roku 1997 odmítl s ohledem na svůj psychický stav ve věci vypovídat, mu již další možnost vypovídat poskytnuta nebyla.

Dopisem ze dne 10. 4. 2001, doručeným Ústavnímu soudu dne 11. 4. 2001, oznámila právní zástupkyně stěžovatele bez bližšího zdůvodnění, že bere ústavní stížnost ze dne 2. 2. 1999,

sp. zn.

, zpět.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo, nežli za použití ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, řízení o podané ústavní stížnosti zastavit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. dubna 2001

JUDr. Antonín Procházka

předseda senátu