Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 79/01

Ústavní soud rozhodl dne 5. dubna 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti N.L.M., zastoupeného JUDr. B.G., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2000, č. j. -109, o zamítnutí odvolání v trestní věci, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem podaným Ústavnímu soudu dne 2. února 2001 se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. listopadu 2000, č. j. -109. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčen ve svých základních právech a svobodách, vyplývajících z a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Uvedeným rozhodnutím Krajský soud v Praze zamítl odvolání stěžovatele proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 15. května 2000, č. j. -85, jímž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 trestního zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců, jehož výkon mu byl podmíněně odložen na zkušební dobu 2 roků, k trestu zákazu prodeje zboží na dobu 2 roků a k trestu propadnutí ve výroku tohoto rozhodnutí přesně specifikovaných věcí. Dle názoru stěžovatele se namítaného dotčení základního práva na spravedlivý proces soud odvolací dopustil tím, že jednal ve veřejném zasedání dne 16. listopadu 2000 bez účasti stěžovatelova obhájce, oba soudy pak neprovedením jím navrhovaných důkazů.

Dle ustanovení senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný.

Krajský soud v Praze při posuzování předmětné věci plně respektoval všechny kautely plynoucí z trestního řádu, respektoval příslušná procesní ustanovení a konečně svoje rozhodnutí řádně, přiléhavě a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Neúčast obhájce stěžovatele u veřejného zasedání odvolacího soudu, konaného dne 16. listopadu 2000 (nota bene neomluvená, jak plyne ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. , č. l. 105) dle § 234 odst. 2 trestního řádu nezaložila povinnost soudu nařízené veřejné zasedání odročit, dále, jak plyne z uvedeného spisu, č. l. 81 a 90, jak u hlavního líčení tak i v odvolání stěžovatel návrhy na doplnění dokazování nepředložil. Napadenými rozhodnutími obecné soudy tudíž neporušily ani základní práva na řádný proces ( d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) ani základní právo na obhajobu dle d.

Z těchto důvodů nutno posuzovat návrh stěžovatele na zrušení v ústavní stížnosti napadeného rozhodnutí za zjevně neopodstatněný, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. dubna 2001