Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 417/99

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelů V.Š., J. P. a P. P., všichni zastoupeni JUDr. A. Z., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. -260, ze dne 30. 6. 1999, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Semilech, č.j. -232, ze dne 25. 7. 1996, ve znění doplňujícího rozsudku, č.j. -235, ze dne 25. 7. 1996,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelé podali dne 23. 8. 1999 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"), který byl doručen Ústavnímu soudu dne 24. 8. 1999. Návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. -260, ze dne 30. 6. 1999, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Semilech, č.j. -232, ze dne 25. 7. 1996, ve znění doplňujícího rozsudku, č.j. -235, ze dne 25. 7. 1996, kterým byli navrhovatelé jako žalovaní v řízení před obecnými soudy uznáni povinnými uzavřít dohodu o vydání specifikovaných nemovitostí. Napadenými rozsudky bylo podle názoru navrhovatelů porušeno jejich základní právo na ochranu vlastnictví podle d (dále jen " "). Současně navrhovatelé proti označenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podali i dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.

K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal spis, sp. zn. , vedený u Okresního soudu v Semilech. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že navrhovatelé vystupovali v řízení před obecnými soudy jako žalovaní, proti nimž byla podána žaloba o stanovení povinnosti uzavřít dohodu o vydání specifikovaných nemovitostí. Okresní soud v Semilech původně rozsudkem, č.j. -132, ze dne 7. 7. 1994, ve spojení s doplňujícím rozsudkem, č.j. -134, z téhož dne žalobu zamítl. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. -145, ze dne 30. 12. 1994, rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení s vyjádřením závěrů, jimiž se má soud I. stupně v dalším řízení řídit. Okresní soud v Semilech po dalším řízení rozhodl ve věci znovu rozsudkem, č.j. -232, ze dne 25. 7. 1996, ve znění doplňujícího rozsudku, č.j. -235, z téhož dne tak, že stanovil, že žalovaní jsou povinni uzavřít dohodu se žalobcem, kterou V. Š. vydá žalobci podíl id. 1/4 a J. a P. P. podíl id. 1/2 domu čp. 128 se st. parcelou č. 176, garáže se st. parcelou č. 192 a louky par. Č. 173/3 zapsaných na LV č. 159 pro obec a k.ú. K. u Katastrálního úřadu v Semilech, žalobu ohledně další id. 1/4 uvedených nemovitostí proti V. Š. zamítl. K odvolání účastníků rozhodoval ve věci Krajský soud v Hradci Králové, který rozsudkem, č.j. -260, ze dne 30. 6. 1999, potvrdil rozsudek soudu I. stupně.

Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové žalovaní dovolání. Nejvyšší soud ČR rozsudkem, č.j. -287, ze dne 26. 9. 2000, dovolání zamítl, když před tím konstatoval, že dovolání bylo přípustné podle ustanovení (dále jen " "), protože rozhodnutím Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. -260, ze dne 30. 6. 1999, byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně, č.j. -232, ze dne 25. 7. 1996 a doplňující rozsudek z téhož dne, č.j. -235, když soud I. stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který jeho dřívější rozsudek zrušil svým usnesením, -145, ze dne 30. 12. 1994.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže navrhovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

V předmětné věci návrh směřoval proti rozhodnutí odvolacího soudu, když vzhledem k výše uvedenému bylo proti tomuto rozhodnutí přípustné dovolání podle , které ve věci podáno bylo a v době podání návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti o něm rozhodnuto nebylo. Z výše uvedeného vyplývá, že návrh byl podán v době, kdy navrhovatelé ještě nevyčerpali všechny opravné prostředky, které jim zákon k ochraně práva poskytoval.

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle , odmítnout jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. března 2001