Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 751/2000

.

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. A., zastoupené advokátem JUDr. L. H., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 9. 2000, č. j. -48, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se svým návrhem domáhala vydání nálezu, kterým by byl shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové zrušen. V předmětné věci stěžovatelka namítala porušení svého ústavně zaručeného práva tím, že odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o určení neplatnosti kupní smlouvy a o odvolání stěžovatelky proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 2. 2. 2000, č. j. -26.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda se jedná o návrh podaný ve lhůtě stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (viz cit. zákona). Není-li takového prostředku, lze ústavní stížnost podat dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní soud považuje ve smyslu , v návaznosti na svou ustálenou judikaturu, tuto šedesátidenní lhůtu za lhůtu procesní. Pro běh lhůty je rozhodující znění citovaného ust. , z něhož vyplývá, že prvním dnem uvedené lhůty je již den doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Z vyjádření právního zástupce stěžovatelky, advokáta JUDr. L. H., ze dne 30.1. 2001 vyplývá, že tento právní zástupce obdržel napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 9. 2000, č. j. -48, dne 20. 10. 2000 a předmětnou ústavní stížnost podal dne 20. 12. 2000.

Vzhledem k okolnosti, že uvedená ústavní stížnost byla podána na poštu 20. 12. a Ústavnímu soudu doručena dne 21. 12. 2000, pak ve smyslu shora citovaného ustanovení (v návaznosti na ust. ), kogentně stanovená šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti marně uplynula dne 18. 12. 2000. Návrh byl tedy podán po lhůtě stanovené .

Ústavní soud pro úplnost podotýká, že při řízení před Ústavním soudem platí, že pro počátek šedesátidenní procesní lhůty k podání ústavní stížnosti, jakož i pro její počítání, plyne jiný režim, než je tomu v řízení podle , dle něhož se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty ( o. s. ř).

Na základě výše uvedených skutečností byl Ústavní soud nucen návrh stěžovatelky odmítnout podle ustanovení , a to mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 19. března 2001

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu