Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 746/2000

Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele A. C., zastoupeného JUDr. M. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. června 2000, čj. -47, a rozhodnutí Okresního úřadu Rakovník, okresního pozemkového úřadu ze dne 28. února 2000, čj. 37/550/93-30, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 29. června 2000 ( -47) a rozhodnutí Okresního úřadu Rakovník, okresního pozemkového úřadu, ze dne 28. února 2000 (37/550/93-30), odůvodňoval ústavní stížnost tím, že se označenými rozhodnutími cítí dotčen na právech zakotvených v , a y ČR, v a d. Uvedl, že jmenovaný soud rozhodl bez jeho účasti a tak nerespektoval právo rovnosti před zákonem, poukázal na to, že se dostal i do nerovného postavení s ostatními občany České republiky, když byl vyloučen z možnosti restituce a také na důkazy, z nichž lze dovodit, že proti němu dekret prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. neměl být použit a pokud se tak stalo, šlo o jeho zjevné zneužití. Dále upozornil na dobu, v níž, podle jeho přesvědčení, k odejmutí majetku došlo.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona].

Z obsahu rozsudku, proti němuž ústavní stížnost směřuje, zásah do práv, jichž se navrhovatel dovolává, shledán nebyl. Krajský soud v Plzni se ve svém rozhodnutí a jeho vyčerpávajícím odůvodnění vypořádal se všemi námitkami stěžovatele vztahujícími se zejména k aplikaci dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. vůči navrhovateli i k určení doby, ve které došlo, na základě tohoto dekretu, k přechodu vlastnictví na stát. Bylo také opodstatněně konstatováno, že stěžovatel občanství České republiky nabyl podle u o udělení státního občanství, vydanou Ministerstvem vnitra ČR, až dnem 28. 1. 1993 s tím, že před tímto datem nikdy dříve československé ani české státní občanství neměl. S ohledem na obsáhlé a přiléhavé odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni, obsahující i správné právní závěry, opírající se o a č. , lze v dalším na obsah tohoto rozhodnutí ze dne 29. června 2000 ( -47) zcela odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh, jako zjevně neopodstatněný, v souladu s § 43 odst. 2 písm. a) zákona, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 8. března 2001