Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 555/2000

Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Ing. M. V., zastoupeného Mgr. M. V., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. července 2000, č. j. -36, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. července 2000, č. j. -36, odůvodňoval návrh tím, že se označeným rozhodnutím cítí dotčen na právech, zakotvených v a 40d. Uvedl, že v souvislosti s trestním řízením, vedeným proti jeho osobě, byl vzat do vazby, která byla opakovaně prodlužována s tím, že jsou pro trvání vazby dány důvody dle § 67 odst. 1 písm. a), b) a c) trestního řádu, přičemž Krajský soud v Českých Budějovicích vazbu prodloužil do 18. října 2000. Podle jeho přesvědčení vyšetřování neprobíhá řádně, nejsou prováděny důkazy, které navrhuje, jeho obhájce není o úkonech vyrozumíván, a proto si na tento postup opakovaně stěžoval u příslušných státních

zástupců. Pokud jde o odůvodnění rozhodnutí o vazbě, to považuje za nekonkrétní, vágní, netýkající se jej jako jednotlivce, proces, vedený proti němu za nespravedlivě vedený, v rozporu s ústavně zaručenými právy.

Předseda senátu Krajského soudu v Českých Budějovicích ve svém vyjádření k obsahu návrhu uvedl, že při svém rozhodování postupoval tak, jak stanoví trestní řád a odkázal na odůvodnění napadeného usnesení. K ústavní stížnosti se vyjádřil také státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích. Poukázal na to, že společně s navrhovatelem je stíháno dalších 15 obviněných pro trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1, odst. 3 písm. a) a odst. 4 trestního zákona, jednotlivých skutků je značné množství, přičemž pro jejich objasnění bylo nutno vyslechnout i řadu poškozených, z nichž mnozí žijí v zahraničí. Proto bylo nezbytné setrvání stěžovatele ve vazbě.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y [ , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. -36, kterým byla vazba stěžovatele dne 27. července 2000 prodloužena do 18. října 2000 s tím, že vazební důvody podle § 67 odst. 1 písm. a), b) a c) trestního řádu trvají, zásah do práv, jichž se navrhovatel dovolává, shledán nebyl. Označený soud, jak vyplývá z obsáhlého odůvodnění jeho usnesení, přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, se všemi námitkami stěžovatele se vypořádal a ve vztahu k jeho osobě konstatoval, že na odůvodněnosti a trvání vazby dle § 67 odst. 1 písm. a), b) a c) trestního řádu se nic nezměnilo.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [, , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 8. března 2001