Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 221/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci stížnosti stěžovatele A. H., zastoupeného JUDr. B. P., advokátem, proti rozsudkům Okresního soudu v Táboře ze dne 5. 11. 1998, sp. zn. , a , a Krajského soudu v Českých Budějovicích, pobočky v Táboře, ze dne 29. 1. 1999, sp. zn. ,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel svým návrhem napadá v záhlaví citované rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích i instančně mu předcházející rozhodnutí Okresního soudu v Táboře, rovněž v záhlaví citované, ve věci neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Namítá, že uvedenými rozhodnutími byla porušena jeho ústavně zaručená práva podle d a navrhuje, aby oba rozsudky byly Ústavním soudem zrušeny.

Po zjištění, že ve věci bylo podáno také dovolání, Ústavní soud vyčkal do rozhodnutí o dovolání. Dne 22. 12. 2000 pak obdržel rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2000, kterým bylo dovolání zamítnuto. Se znalostí těchto skutečností se Ústavní soud zabýval předloženou ústavní stížností.

Soudce zpravodaj před meritorním posouzením věci nejprve posuzoval ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění

V daném případě stěžovatel ústavní stížností napadl rozsudky Krajského soudu v Českých Budějovicích i instančně mu předcházejícího Okresního soudu v Táboře a vedle toho podal ve věci i dovolání, které posléze Nejvyšší soud ČR rozsudkem, tj. meritorně, zamítl. Z toho vyplývá, že za rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, nutno považovat rozsudek Nejvyššího soudu ČR.

Z toho vyplývá, že ústavní stížnost se ukázala být předčasnou, a to vzhledem k meritornímu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Stěžovatel poté nevyčerpal všechny (procesní) prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, neboť nepodal ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR. Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. února 2001 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu