Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 651/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti P., v. o. s., zastoupené JUDr. V. K., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 8. 2000, č.j. -32 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 1999, č.j. -17,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 11. 2000 se stěžovatelka (v řízení před obecnými soudy žalovaná) domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil jednak usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 8. 2000, č.j. -32, jímž bylo odmítnuto její odvolání proti výroku v bodě I. a) a v bodě II. rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 12. 1999, č.j. -17, a cit. rozsudek byl potvrzen v bodě I. b) výroku, jakož i zrušení rozsudku, kterým jí byla uložena povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku Lesům České republiky, s.p., H. (žalobci) částku 114.552,- Kč a náklady řízení, z titulu náhrady škody vzniklé exhalacemi na lesních porostech v roce 1992.

Stěžovatelka tvrdí, že napadeným rozhodnutím krajského soudu bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces zakotvené v d ("Listina"), tím, že krajský soud vydal ve věci rozsudek, přestože řízení bránila překážka litispendence. Vrchní soud pak zasáhl do jejích ústavních práv tím, že ač mu to zákon neumožňoval, odmítl její odvolání.

Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k názoru, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Napadá-li stěžovatelka ústavní stížností usnesení odvolacího soudu, kterým bylo zastaveno odvolací řízení, není sporu o tom, že se přípustnost dovolání proti tomuto usnesení řídila ustanovením , ve znění platném do 1. 1. 2001. Z odst. 1 písm. f) cit. ustanovení pak evidentně vyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolací řízení zastaveno.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. 2. 2001

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj