Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 706/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele Ing. Z. F., zastoupeného Mgr. M. V., advokátem, směřujícímu proti rozhodnutí policejního prezidenta Policie ČR č. 381, ze dne 2. 10. 2000,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel podal dne 4. 12. 2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který byl Ústavnímu soudu doručen o den později. Předmětný návrh směřoval proti rozhodnutí ve věcech kázeňských policejního prezidenta Policie ČR č. 381 ze dne 2. 10. 2000 s tvrzením, že jím byla porušena jeho základní práva daná mu a 3 a a 4 a d.

Ve smyslu a 75 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Napadené rozhodnutí o uložení kázeňského trestu snížení funkčního platu bylo navrhovateli uloženo podle zákona ČNR č. , o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Podle písmeno c) téhož zákona, může policista podat u soudu návrh na přezkoumání rozhodnutí služebního funkcionáře o uložení kázeňského trestu. Ve smyslu ust. , je návrh na přezkoumání rozhodnutí o uložení kázeňského trestu procesním prostředkem, který zákon dává navrhovateli k ochraně jeho práv.

Navrhovatel se v návrhu rovněž dovolává ust. písmeno a) , podle kterého ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, která svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Pro své tvrzení však neuvedl jediný argument a nijak nezdůvodnil, proč nevyužil svého práva, daného mu a neobrátil se na obecný soud.

Při dodržení jednoroční lhůty, vyžadované ustanovením , je druhou podmínkou pro přijetí ústavní stížnosti, která nesplňuje předpoklady přípustnosti podle odstavce 1. citovaného ustanovení, skutečnost, že věc svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Tuto skutečnost nutno spatřovat v požadavku obecného dosahu rozhodnutí v dané věci. Ústavní soud přitom vychází ze zásady, že jde o výjimku z obecného pravidla, což značí, že takové ustanovení nelze vykládat rozšiřujícím způsobem.

Ze spisového materiálu vyplývá, že navrhovatel namítá, že napadené rozhodnutí bylo vydáno proto, že odmítl splnit protiprávní požadavky nadřízeného. V napadeném rozhodnutí se však navrhovateli vytýká nekvalitní práce. Vyřešení takto vzniklého rozporu, kdy stojí tvrzení proti tvrzení, však není věcí Ústavního soudu, ale soudu obecného; tato otázka tedy nepřesahuje podstatně vlastní zájmy stěžovatele ve smyslu ust. písmeno a) .

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle písmeno e) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný, odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního osudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2001