Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 512/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů L. R., E. R., M. J., M. R., P. R., D. Š., M. Š., B. S., R. P., E. B., K. T., a L. L., proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. července 2000, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 1. 2. 2001 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně vadnou ústavní stížností napadlo "dvanáct restituentů rodiny R." postup Krajského soudu v Ostravě, který (přípisem ze dne 7. července 2000) pro důvody v tomto přípise uvedené odmítl ustanovit jim v jejich restituční věci (dalšího) právního zástupce.

Protože vadná ústavní stížnost byla podána právním zástupcem, který, jak Ústavní soud zjistil, byl ke své žádosti ze seznamu advokátů škrtnut, vyzval Ústavní soud stěžovatele ke zvolení jiného zástupce a k předložení jeho řádné plné moci a k tomu mu, jako k odstranění formální vady, určil lhůtu v trvání 30 dnů.

Výzva Ústavního soudu byla doručena všem, které podle obsahu spisu bylo možné pokládat za účastníky řízení, ve dnech od 22. do 27. listopadu 2000.

Dopisem ze dne 18. prosince 2000 vyložil, do doby podání ústavní stížnosti činný zástupce stěžovatelů, důvody, pro které sám požádal Českou advokátní komoru o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, dotkl se v něm i povahy věci, v níž byla podána (formálně) vadná ústavní stížnost, sdělil, že "restituentům se nepodařilo najít zástupce" a navrhl, aby mu za této situace, jako zástupci ad hoc, "bylo přiznáno oprávnění restituenty u správního soudu zastupovat". Stěžovatelé sami se k výzvě Ústavního soudu nevyjádřili a plnou moc (nového) zástupce nepředložili.

Vzhledem k tomu, že zastoupení advokátem je v řízení před Ústavním soudem ze zákona povinné a nelze je ani prominout ani jiným způsobem nahradit ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a že stěžovatelé sami jím vytknutou formální vadu v určené lhůtě neodstranili, nezbylo než jejich i jinak vadou ústavní stížnost pro neodstranění vad [ zákona] odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 1. února 2001