Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 692/2000

Ústavní soud rozhodl dne 5. února 2001 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti J. K., zastoupeného JUDr. V. S., advokátem, proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. 12. 1999, čj. -44, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2000, čj. -61,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím obecných soudů stěžovatel uvádí, že těmito rozhodnutími došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v d, a 95 odst. 2 y ČR, a to v podstatě z toho důvodu, že nebyla provedena jím navrhovaná rekonstrukce nehody. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí.

Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku Ústavní soud zjistil, že stěžovatel byl již citovaným rozsudkem tohoto soudu uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odt. 1 trestního zákona, neboť za, ve výroku rozsudku blíže popsaných, okolností přehlédl za ním přijíždějící cyklistku M. B. a otevřel do její jízdní dráhy levé přední dveře vozidla, o které cyklistka zavadila a upadla vlevo na pravou stranu jiného automobilu, čímž utrpěla těžkou újmu na zdraví, a za toto své jednání byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Okresní soud považoval trestnou činnost stěžovatele za prokázánu nejen výpovědí poškozené, která na rozdíl od stěžovatele, jak v přípravném řízení, tak i u hlavního líčení, vypovídala shodně, ale také svědka R. C., jenž potvrdil, že stěžovatel před střetem svého vozidla s cyklistkou otevřel levé přední dveře do vzdálenosti asi 30 cm. K odvolání stěžovatele rozhodl Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením tak, že toto odvolání zamítl. Krajský soud se v podstatě ztotožnil se závěry soudu prvého stupně, přičemž, pokud jde o provedení rekonstrukce nehody, konstatoval, že v ní nespatřuje důkaz způsobilý zvrátit závěr o stěžovatelově vině, když všechny provedené důkazy třeba pokládat za dostačující.

Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí z hlediska stěžovatelova tvrzení o porušení jeho ústavně zaručených práv a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Pokud jde o situaci v místě dopravní nehody, provedl okresní soud důkaz protokolem o nehodě a přiloženým plánkem místa dopravní nehody s fotodokumentací, takže, dospěl-li k závěru, že všechny provedené důkazy jasně nasvědčují vině stěžovatele, kterou by nebylo možno zpochybnit ani případnou rekonstrukcí, lze za tohoto stavu věci, kdy rekonstrukce provedena nebyla a obecné soudy zdůvodnily, proč ji neprovedly, stěží obecným soudům cokoli vytknout, natož věc posunout do ústavně právní roviny.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnost podle ustanovení písem. a) , o Ústavním soudu, ve znění , odmítl.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 5. února 2001

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu