Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 542/2000

Ústavní soud rozhodl dne 8. února 2001 v senátě složeném z předsedy

JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Evy Zarembové mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů S. B., B. B., H. P., M. K., M. S., a J. Š., všech zastoupených Mgr. P. M., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. května 2000, čj. -19, a rozhodnutí Okresního úřadu v Jeseníku, okresního pozemkového úřadu, ze dne 16. června 1999, čj. PÚ/1170/4380/99-JK/3, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [ ,

§ 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadli stěžovatelé pravomocný rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. května 2000 ( -19) a spolu s ním také jemu předcházející rozhodnutí správního orgánu (Okresního úřadu v Jeseníku, okresního pozemkového úřadu, ze dne 16. června 1999 - PÚ/1170/4380/99-JK/3) a tvrdili, že svými rozhodnutími jmenované orgány veřejné moci porušily "nesprávným výkladem pojmu za nápadně nevýhodných podmínek jeho právo z čl. XI. odst. 1 d". Stěžovatelé proto navrhli, aby Ústavní soud obě rozhodnutí orgánů veřejné moci, jak vpředu jsou označena, svým nálezem zrušil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Stěžovatelé svá tvrzení stran neústavnosti jimi napadených rozhodnutí opřeli o článek 11 odst. 1 (nesprávně označený jako čl. XI.) d, ačkoli Ústavní soud opakovaně ve své rozhodovací praxi vyložil jak povahu z tohoto článku plynoucího práva, tak podmínky, za nichž mu lze přiznat ústavní ochranu (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3., vydání 1., č. 41, Praha 1995, a další); protože jde o konstantní judikaturu Ústavního soudu obecně (ve Sbírce nálezu a usnesení Ústavního soudu České republiky) přístupnou, pro odůvodnění tohoto usnesení zcela postačí stěžovatele na ni odkázat, aniž by se jevila potřeba k důvodům v ní vyloženým cokoli dodávat.

Protože stěžovatelé podmínky v této konstantní judikatuře vyložené nesplňují, byla jejich ústavní stížnost posouzena jako zjevně neopodstatněná, když zjevnost této neopodstatněnosti je dána ustálenou rozhodovací praxí Ústavního soudu, jak příkladmo na ni bylo poukázáno; o zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti bylo rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 8. února 2001