Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 11/01

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelů 1) V. S. a 2) M. S., oba zastoupeni advokátem JUDr. I. W., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 30. 6. 1998, čj. -66, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2000, čj. -83, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelé (v původním řízení žalobci) se svým návrhem domáhají zrušení shora uvedených rozhodnutí. Prvním z napadených rozsudků Okresní soud v Třebíči rozhodl ve věci samé tak, že návrh stěžovatelů, aby jim byl odpůrce (Z.) zavázán zaplatit společně a nerozdílně částku 271.564,40 Kč s příslušenstvím, zamítl. Druhým z napadených rozsudků odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil. Stěžovatelé se domnívají, že oběma napadenými rozhodnutími došlo k porušení jejich práv garantovaných a y ČR a a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z napadených rozhodnutí, jež byla přiložena k ústavní stížnosti, jakož i ze spisu Okresního soudu v Třebíči, sp. zn. , jež si Ústavní soud k posouzení stížnosti vyžádal, bylo zjištěno následující:

Zástupce navrhovatelů při ústním jednání před odvolacím soudem dne 7. 6. 2000 navrhl, aby soud v případě potvrzení rozsudku soudu prvního stupně připustil dovolání ( , , dále jen " "), a to z důvodu, že půjde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu Za otázku zásadního právního významu přitom považuje "posouzení skutečností, týkajících se označení nemovitostí v přídělové ě a převodní smlouvě a tedy posouzení toho, zda s označením, jak bylo použito v těchto úkonech, je možno spojovat i právní důsledky, jaké s nimi spojuje odvolací soud v tomto smyslu, jak je to vyjádřeno v jeho zrušovacím rozhodnutí" (č.l. 79 spisu). Odvolací soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť neshledal své rozhodnutí rozhodnutím zásadního právního významu ve smyslu citovaného ustanovení

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Za procesní prostředek k ochraně práva nutno přitom považovat pouze takový přezkumný procesní postup, jenž je v procesní dispozici účastníka řízení a je nezávislý na rozhodnutí příslušného orgánu. Z uvedeného důvodu jím není jak podnět ke stížnosti pro porušení zákona v řízení trestním, tak ani návrh odvolacímu soudu na připuštění dovolání dle v občanském soudním řízení. Nadto je nutno zdůraznit, že účelem přípustnosti dovolání dle je přezkoumání dovolacích důvodů dle pouze v těch případech, jedná-li se o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, čili, je-li dána potřeba sjednotit interpretaci a aplikaci jednoduchého práva. Vyhovění návrhu na připuštění dovolání dle není proto spjato s možným dotčením na právech účastníků řízení, nýbrž výhradně se závažností potřeby sjednocení judikatury. Pokud však účastník řízení podá návrh na připuštění dovolání dle , jenž byl odvolacím soudem zamítnut, nutno pro přípustnost ústavní stížnosti vyžadovat podání dovolání dle uvedeného ustanovení Jak se podává ze spisu a nepřímo též z ústavní stížnosti, stěžovatelé v projednávané věci dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu nepodali.

S ohledem na výše uvedené dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje, a jejich stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustnou odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 2001 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj