Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 599/2000

Ústavní soud

rozhodl dne 22. ledna 2001 v senátě ve věci

ústavní stížnosti O. K., proti postupu Obvodního soudu pro Prahu

10 ve věci sp. zn. E 1646/97, za účasti Obvodního soudu pro Prahu

10, jako účastníka řízení, a vedlejšího účastníka P. Š.,

takto:

Obvodnímu soudu pro Prahu 10 se ukládá, aby nepokračovalv průtazích ve věci vedené u něj pod spisovou značkou E 1646/97a aby v této věci neprodleně konal, a to provedením výkonurozhodnutí nařízeného usnesením tohoto soudu ze dne 3. 9. 1997,čj. E 1646/97-10.

Odůvodnění

V ústavní stížnosti podané proti průtahům ve věci shora

uvedené spisové značky Obvodního soudu pro Prahu 10 stěžovatelka

uvádí, že od nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí

v roce 1997 je uvedený soud zcela nečinný, ačkoli stěžovatelka se

něj v tomto mezidobí obrátila s urgencemi v celkem 4 dopisech.

Stěžovatelka má proto za to, že Obvodní soud pro Prahu 10 touto

svou nečinností porušuje její ústavně zaručená práva zakotvená

v d (dále jen

"Listina"), a navrhuje proto vydání nálezu, jímž tomuto soudu bude

uloženo nepokračovat dále v průtazích a v projednávané věci

neprodleně konat.

Obvodní soud pro Prahu 10 uvedl ve svém vyjádření z 20. 12.

2000, že ústavní stížnost považuje za zcela oprávněnou, neboť

nepochybně jde o pochybení ze strany vykonavatele a tajemnice. Jde

bohužel o dlouhodobý stav způsobený podceňováním exekuční agendy

v rámci celého soudního řízení.

Vedlejší účastník P. Š. se v určené lhůtě k ústavní stížnosti

nevyjádřil.

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 10

Ústavní soud zjistil, že pravomocným rozsudkem tohoto soudu ze dne

17. 2. 1997, čj. -17, bylo vedlejšímu účastníku P. Š.

uloženo zaplatit stěžovatelce a ing. L. K. celkem částku 65

158,-- Kč s přísl. a na nákladech řízení 14 353,-- Kč. O návrhu

stěžovatelky a oprávněného ing. L. K. na výkon rozhodnutí prodejem

movitých věcí rozhodl Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne

3. 9. 1997, čj. E 1646/97-10, tak, že výkon rozhodnutí prodejem

movitých věcí, a to osobního vozidla SPZ ADN 01-87, nařídil. Od

této doby však Obvodní soud pro Prahu 10 zůstal nečinný a na

celkem čtyři urgence stěžovatelky odpověděl dopisem ze dne 14. 4.

1999 pouze soudní vykonavatel s tím, že oddělení výkonu rozhodnutí

není schopno povolené návrhy na prodej movitých věcí personálně

zvládnout a běžně vyřizovat.

Podle y každý má právo, aby jeho věc

byla projednána bez zbytečných průtahů. Vzhledem k čl. 6 Úmluvy

o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva")

každý má právo na to, aby jeho záležitost byla projednána

v přiměřené lhůtě. Kritérium "přiměřené lhůty" je subjektivním

pojmem, který se může lišit podle povahy každého individuálního

případu. Jde-li pouze o výkon již pravomocného rozhodnutí prodejem

movitých věcí, a to konkrétně osobního vozidla, potom lhůta více

jak tří let, která uplynula od nařízení výkonu rozhodnutí, aniž by

soud učinil jakýkoli další úkon, se nepochybně z rámce

"přiměřenosti" již vymyká. Je věcí státu, aby zajistil takový stav

personálu, který by kritérium "přiměřené lhůty" byl schopen

naplnit.

Ústavní soud proto z těchto důvodů pro porušení čl. 38 odst.

2 y a Úmluvy ústavní stížnosti podle

odst. 2 písm. a) , o Ústavním soudu, vyhověl

a podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. b) citovaného zákona uložil

Obvodnímu soudu nepokračovat v průtazích v této věci a neprodleně

v ní konat.

Poučení:

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 22. ledna 2001