Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 721/2000

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. N., právně zastoupeného JUDr. B. V., proti nečinnosti Okresního soudu v Mostě, resp. proti pozdnímu vydání usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 16. 3. 2000, č. j. -316, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl, neboť návrh byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

Ústavní stížností, kterou obdržel Ústavní soud dne 11. 12. 2000, se stěžovatel domáhal vydání rozhodnutí Ústavního soudu, že nečinností Okresního soudu v Mostě, resp. pozdním vydáním usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 16. 3. 2000, č. j. -316, došlo k porušení d a věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8.

Usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne 16. 3. 2000, č. j. -316, byl stěžovatel propuštěn z vazby na svobodu za současného převedení do výkonu trestu v trvání 18 měsíců nepodmíněně, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 2. 9. 1998, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 11. 1999, sp. zn. .

Dle ust. , ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní stížnost byla podána dne 11. 12. 2000 a směřuje proti nečinnosti Okresního soudu v Mostě, resp. proti pozdnímu vydání usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 16. 3. 2000, č. j. -316. Na základě telefonického rozhovoru dne 15. 1. 2001 s pracovnicí 0kresního soudu v Mostě paní V. Ústavní soud zjistil, že výše uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 24. 5. 2000. Přestože ústavní stížnost směřuje proti nečinnosti Okresního soudu v Mostě, resp. proti pozdnímu vydání usnesení tohoto soudu ze dne 16. 3. 2000, č. j. -316, byla podána až téměř šest a půl měsíce po té, co výše uvedené usnesení bylo stěžovateli doručeno. Je tedy zřejmé že ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené pro její podání zákonem.

Na doplnění Ústavní soud uvádí, že napadené usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 16. 3. 2000, č. j. -316, obsahuje poučení, že proti tomuto usnesení lze podat stížnost do tří dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Městského soudu v Mostě. Na základě výše uvedeného telefonického rozhovoru Ústavní soud dále zjistil, že stěžovatel se tohoto svého práva vzdal a nevyčerpal tak všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ust. . , ve znění pozdějších předpisů).

Na základě výše uvedených skutečností byl Ústavní soud nucen podanou ústavní stížnost podle ust. , ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Protože Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítl pro její opožděnost, nezabýval se již vadami plné moci udělené právnímu zástupci stěžovatelem dne 9. 11. 2000, ve smyslu ust. , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 23. ledna 2001