Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 469/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci stěžovatele P. Č., zastoupeného JUDr. M. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. , ze dne 30. 3. 1998, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně, sp. zn. , ze dne 10. 6. 1999, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. , ze dne 30. 3. 1998, a usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. , ze dne 10. 6. 1999. V ústavní stížnosti uvedl, že dne 2. 12. 1997 byl proti němu podán vedlejším účastníkem návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, a to na základě vykonatelného notářského zápisu, č. NZ-228/96 a N-291/96. Na základě tohoto návrhu Okresní soud v Kroměříži vydal usnesení, kterým byl výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí nařízen. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání a současně požádal o odložení výkonu rozhodnutí, neboť u stejného soudu podal samostatnou žalobu na určení neplatnosti smlouvy o půjčce. Dne 23. 4. 1998 bylo Okresním soudem v Kroměříži vydáno usnesení, kterým byl výkon rozhodnutí odložen do doby pravomocného skončení sporu vedeného pod sp. zn. . Dne 28. 7. 1999 pak obdržel stěžovatel usnesení Krajského soudu v Brně o zamítnutí jeho odvolání proti nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí.

Stěžovatel je toho názoru, že postupem Krajského soudu v Brně došlo k zásahu do jeho ústavně garantovaných základních práv a svobod, konkrétně bylo porušeno jeho právo uvedené v , a d a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Stěžovatel je přesvědčen, že výkon rozhodnutí prodejem nemovitostí neměl být nařízen, a to pro absenci exekučního titulu. Dne 21. 11. 1996 byl sice sepsán notářský zápis, v němž je stěžovatel označen jako dlužník, ale tento notářský zápis nemůže jako exekuční titul obstát, a to z toho důvodu, že k žádné půjčce mezi účastníky nedošlo, a vzhledem k tomu, že v notářském zápisu nelze doložku přímé exekuční vykonatelnosti platně sjednat. Krajský soud se nezabýval zkoumáním předmětného notářského zápisu v tom smyslu, zda-li v něm mohla být platně sjednána doložka přímé exekuční vykonatelnosti. Je sice pravdou, že stěžovatel ve svém odvolání proti usnesení soudu I. stupně tento argument výslovně neuvádí, nicméně odvolací soud je povinen přezkoumat vady řízení a rozhodnutí soudu I. stupně v plném rozsahu, tedy i v těch částech, které stěžovatel výslovně neuvádí a nenapadá.

Krajský soud v Brně ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že při nařízení výkonu musí soud v souladu s ust. (dále jen " "), zkoumat existenci vykonatelného rozhodnutí. Jak v odůvodnění svého rozhodnutí soud konstatoval, notářský zápis ze dne 20. 11. 1996 je exekučním titulem podle Zápis ve spisu založený obsahuje náležitosti v cit. ustanovení požadované. Ve stádiu nařízení výkonu lze pouze zkoumat, zda notářský zápis po stránce obsahové tyto náležitosti splňuje a nelze přezkoumávat, zda mezi smluvními stranami uvedený právní důvod skutečně existuje. Přezkumu se lze domoci pouze v řízení nalézacím, což stěžovatel učinil, ale tuto věc nelze řešit jako otázku předběžnou v řízení exekučním. Okresní soud v Kroměříži odkázal na své rozhodnutí a postoupil Ústavnímu soudu spisový materiál.

Po přezkoumání důvodů ústavní stížnosti je Ústavní soud nucen konstatovat, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Především je nutné konstatovat, že podstata stěžovatelovy ústavní stížnosti spočívá v polemice s právními závěry obecných soudů. Takto pojatá ústavní stížnost staví Ústavní soud do pozice třetí instance v systému všeobecného soudnictví, která mu však s odvoláním na y ČR nepřísluší. Úkolem Ústavního soudu je především zkoumat, zda napadenými rozhodnutími orgánů veřejné moci nebyla porušena základní práva nebo svobody stěžovatele, zakotvená v ústavních zákonech nebo v mezinárodních smlouvách podle y ČR. Taková porušení základních práv a svobod stěžovatele však Ústavní soud neshledal.

Obecné soudy při nařízení výkonu rozhodnutí postupovaly v intencích ( a násl.). Při zkoumání exekučního titulu obecné soudy shodně konstatovaly, že notářský zápis ze dne 21. 11. 1996, č. N 291/96 a NZ 228/96, skutečně existuje, že je v něm obsažen závazek v podobě smlouvy o půjčce, kterou vedlejší účastník půjčuje stěžovateli částku 1 403 830 Kč, jsou v něm uvedeny jak osoba oprávněná, tak osoba povinná, právní důvod, předmět i doba plnění, a že dlužník, tj. stěžovatel, dal výslovný souhlas s tím, aby tento zápis byl přímo vykonatelný co do povinnosti zaplatit věřiteli částku 1 403 830 Kč i bez předchozí žaloby. Notářský zápis tak odpovídá požadavkům ustanovení a je tedy možno jej považovat za exekuční titul.

Otázka neplatnosti smlouvy o půjčce může být napadena samostatnou žalobou, což ostatně stěžovatel také učinil, a jak vyplývá ze spisu a vyjádření soudu I. stupně, je věc v současné době řešena v odvolacím řízení. Do doby pravomocného skončení tohoto řízení je výkon rozhodnutí na základě usnesení Okresního soudu v Kroměříži, č. j. E 2067/97 - 30, ze dne 23. 4. 1998, odložen.

Vzhledem k tomu, že v dané věci Ústavní soud neshledal žádné porušení stěžovatelových základních práv a svobod, posoudil ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a mimo ústní jednání usnesením ji odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 23. ledna 2001

JUDr. Vladimír Paul

předseda I. senátu Ústavního soudu

*