Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 763/2000

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem JUDr. Ivanou Janů ve věci návrhu S. T., zastoupené JUDr. H. A., advokátkou, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.4.2000, č.j. -87, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17.1.2000, č.j. -74, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se podáním označeným jako doplnění ústavní stížnosti ze dne 17.7.2000 domáhala zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.4.2000, č.j. -87, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17.1.2000, č.j. -74. V tomto podání uvedla, že dne 17.7.2000 podala prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10 ústavní stížnost proti uvedeným usnesením, v mezidobí se obrátila na advokáta, který ji poučil o nezbytnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, a jeho prostřednictvím navrhuje, aby Ústavní soud její stížnost ze dne 17.7.2000, včetně doplnění, projednal.

Podle písm. a)y ČR rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. V souladu s stanoví , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem. Z tohoto zákona vyplývá ( a násl.), že ústavní stížnost je, kromě jiného, oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně práva poskytuje. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Pro ústavní stížnost platí též obecná ustanovení o návrhu, mimo jiné, i ustanovení zákona, podle něhož platí, že návrh se podává písemně Ústavnímu soudu.

Po přezkoumání listin předložených stěžovatelkou dospěl Ústavní soud k závěru, že posuzovaná ústavní stížnost nesplňuje několik stanovených požadavků. Především byla podána u nepříslušného orgánu. Jestliže vyžaduje, aby byla ve stanovené lhůtě podána písemně Ústavnímu soudu, nelze za den podání považovat den, kdy návrh byl doručen Obvodnímu soudu pro Prahu 10, tj. 17.7.2000. Jestliže bylo podání adresované Ústavnímu soudu předáno k poštovní přepravě až dne 21.12.2000, jde o podání opožděné a je dán důvod k odmítnutí podle zákona. Navíc, v původním podání se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 1.9.1988, ve věci sp. zn. , nikoliv zrušení obou usnesení uvedených v tzv. doplnění podání. Ani v původním podání ani v podání označeném jako jeho doplnění nesplnila stěžovatelka svoji povinnost tvrzení, neboť neuvedla jedinou okolnost ohledně případného zásahu do jejího základního práva nebo svobody [ zákona]. Ústavní stížnost je též nepřípustná podle zákona, protože stěžovatelka v posuzované věci nepodala proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28.4.2000, č.j. -87, dovolání, jehož přípustnost byla založena na základě obč. soudního řádu, neboť - jak vyplývá z enunciátu i odůvodnění tohoto usnesení - stěžovatelka požadovala, aby odvolací soud připustil dovolání, soud však jejímu návrhu nevyhověl. Tímto procesním postupem si stěžovatelka vytvořila prostor pro podání dovolání, jinými slovy, získala možnost, aby "zásadní význam" napadeného rozhodnutí odvolacího soudu posoudil přímo dovolací soud. Stěžovatelka však svého práva nevyužila a tím nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí k ochraně jejího práva poskytuje.

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle a písm. e)

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 24.1.2001

JUDr. Ivana Janů

soudce zpravodaj