Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 711/2000

Ústavní soud rozhodl dne 25. ledna 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti M. F.,

zastoupené JUDr. V. V., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2000, č. j. -22, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka, která se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2000, č. j. -22, odůvodňovala ústavní stížnost tím, že podle jejího přesvědčení byla porušena práva, vyplývající z a 36 odst. 1d, jakož i z a 95y ČR. Uvedla, že se soud ve svém rozhodování o uplatněném restitučním nároku opíral pouze o a č. , v platném znění, nevzal zřetel na tvrzení, že k nesprávnému postupu proti jejímu předchůdci došlo nesprávnou aplikací dekretu č. 12/1945 Sb., mělo být rozhodováno o výjimce ve smyslu § 1 odst. 3 tohoto dekretu, poněvadž ten se vůči ČSR neprovinil. Dále poukázala na okolnosti a dobu, kdy mělo dojít ke konfiskaci majetku K. L., který dne 19. srpna 1946 zemřel.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. září 2000 zásah do práv, jichž se stěžovatelka v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl. Označený soud se ve svém rozhodnutí a vyčerpávajícím odůvodnění vypořádal se všemi námitkami, uplatněnými stěžovatelkou v návrhu na přezkoumání rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu v Bruntále ze dne 31. srpna 1999, č. j. ROPÚ 5529/99-Tr, a proto lze na ně odkázat. Soud nepochybil při aplikaci , ve znění pozdějších předpisů, a ani při hodnocení postavení navrhovatelek s ohledem na skutečnosti, zjištěné o jejich předchůdci, jehož německou národnost ani ony nezpochybňovaly.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 25. ledna 2001