Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 681/2000

Ústavní soud rozhodl dne 25. ledna 2001, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě, složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti JUDr. J. V., zastoupeného Mgr. L. H., advokátkou, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. dubna 2000, sp. zn. , rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. ledna 2000, sp. zn. , a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. srpna 1998, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne

19. dubna 2000, sp. zn. , a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne

17. ledna 2000, sp. zn. , odůvodňoval ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení byla jimi porušena základní práva, zaručená y a d. Uvedl, že byl odsouzen pro spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy dle trestního zákona, a to na základě rozsudku z občansko-právního řízení, kterým byla stanovena výše výživného na základě zákona, jehož ustanovení označil za stojící v rozporu s ústavním zákonem, když neumožňuje přezkoumání výroků odvolacího soudu, jimiž byl změněn rozsudek soudu I. stupně. Z uvedených důvodů proto navrhl také zrušení rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. , kterým odvolací soud potvrdil výrok rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 2. 1998, č. j.

-221, o zvýšení výživného pro nezletilé děti, změnil však výrok o dlužném výživném. Dále stěžovatel poukázal na to, že se cestou ústavní stížnosti domáhal přezkoumání předmětného rozsudku Ústavním soudem, usnesením ze dne 15. prosince 1999,

sp. zn.

, byl návrh odmítnut. V souvislosti s řízením před Ústavním soudem uvedl, že ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, považuje ve vztahu k těm, co mají vzdělání právního směru, za diskriminační a navrhl, aby bylo zrušeno.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [ odst. 2 , ve znění pozdějších předpisů].

S ohledem na výše uvedené a na zjištění, že rozsudek Městského soudu v Praze

č. j. -262 byl vydán již 25. srpna 1998, je nepochybné, že navrhovatel, který ústavní stížnost proti tomuto rozsudku podal až dne 20. listopadu 2000, učinil tak po lhůtě k tomu stanovené. Proto je odmítnutí tohoto návrhu odůvodněno ustanovením , ve znění pozdějších předpisů.

Pokud jde o napadená rozhodnutí v trestní věci, vedené pod sp. zn. u Obvodního soudu pro Prahu 1 a sp. zn. u Městského soudu v Praze, zásah do práv, jichž se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, shledán nebyl, když nebylo zjištěno, že by se obecné soudy v řízení a ve svých rozhodnutích, jimž byl stěžovatel odsouzen pro spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy dle trestního zákona, dostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu. Z tohoto důvodu byl návrh, směřující proti nim, shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Návrh na zrušení ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, nebyl podán osobou oprávněnou, a proto jeho odmítnutí je odůvodněno a citovaného .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 25. ledna 2001