Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 35/01

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L.B., zastoupené JUDr. T.P., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2000, č.j. -55, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 1. 2001 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 11. 2000, č.j. -55, kterým bylo zastaveno řízení o odvolání proti rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 9. 5. 2000, č.j. -44, s odůvodněním, že stěžovatelka (odpůrkyně) ve stanovené lhůtě neodstranila vady odvolání.

Stěžovatelka tvrdí, že napadeným rozhodnutím byla porušena její ústavně zaručená základní práva, neboť výzva k odstranění vad jí nebyla doručena.

Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k názoru, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Podle přechodných a závěrečných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů (část dvanáctá, hlava I, bod 17) se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy před 1. 1. 2001) projednají a rozhodnou podle dosavadních předpisů.

Napadá-li tedy ústavní stížnost usnesení odvolacího soudu ze dne 29. 11. 2000, kterým bylo zastaveno odvolací řízení, není sporu o tom, že se přípustnost dovolání proti tomuto usnesení řídí ustanovením , ve znění platném do 1. 1. 2001. Z odst. 1 písm. f) cit. ustanovení pak vyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odvolací řízení zastaveno. To je i případ stěžovatelky.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. 1. 2001

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj