Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 751/2000

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Antonína Procházky a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Vojtěcha Cepla ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. M., právně zastoupeného JUDr. I. P., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2000, sp. zn. , a dále proti průtahům v řízení u Okresního soudu v Chomutově v jeho trestní věci, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 21. 12. 2000, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 10. 2000, sp. zn. , a vydání rozhodnutí Ústavního soudu, že Okresní soud v Chomutově je povinen zdržet se zbytečných průtahů v jeho trestní věci, vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , a tuto urychleně skončit. Výše uvedeným usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem a postupem Okresního soudu v Chomutově došlo podle stěžovatele k porušení ustanovení a d (dále jen ""), a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 (dále jen "Úmluva"). Dále stěžovatel žádal, aby se Ústavní soud ve smyslu ust. , usnesl, že věc je naléhavá a tuto věc projednal přednostně.

Ústavní soud shledal, že včas podaná ústavní stížnost splňuje všechny zákonné formální náležitosti a že proto nic nebrání v projednání a rozhodnutí věci samé.

Stěžovatel je obžalobou státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově, společně s dalšími dvěma spolupachateli trestně stíhán pro 4 trestné činy krádeže podle ust. § 247 odst. 1 písm. a), b) tr. zák., v jednom případě ve stadiu pokusu podle ust. § 8 odst. 1 tr. zák., dále pro trestný čin loupeže spáchaný ve spolupachatelství podle ust. § 234 odst. 1 tr. zák. ve smyslu ust. § 9 odst. 2 tr. zák. a pro dvojnásobný trestný čin porušování domovní svobody podle ust. § 238 odst. 1 tr. zák. spáchaný rovněž ve spolupachatelství podle ust. § 9 odst. 2 tr. zák. Tato majetková a násilná trestná činnost byla podle obžaloby páchána v okresech Kladno, Chomutov, Louny, Rakovník a Plzeň sever v době od října 1998 do dubna 1999 převážně násilným vniknutím do rekreačních chalup, v jednom případě do chléva, a odcizením různých věcí a hospodářských zvířat. Dále v prodejně tabáku jeho společník se zbraní v ruce donutil prodavačku k vydání peněz z pokladny, zatímco stěžovatel hlídal před prodejnou. Stěžovatel byl se započtením zajištění vzat do vazby dnem 7. 4. 1999 ve 14,50 hodin. Obžaloba byla podána dne 29. 9. 1999. Okresní soud v Chomutově konal první hlavní líčení dne 11. 11. 1999, pak ještě další čtyři hlavní líčení, když mezi tím byl vyžádán znalecký posudek z oboru psychiatrie o duševním zdraví stěžovatele. Poslední hlavní líčení mělo být konáno dne 11. 1. 2001. Opakované žádosti stěžovatele o propuštění z vazby byly v dvoustupňovém řízení opětovně zamítány s tím, že nadále trvají důvodné obavy, že by stěžovatel, který je bez příjmů a bez pracovního poměru, i nadále pokračoval v trestné činnosti (§ 67 odst. 1 písm. c) tr. řádu), což je v napadených usneseních v této věci dostatečně konkrétně zdůvodněno. Nepochybně o tom svědčí i celkový charakter trestné činnosti, pro niž je stěžovatel stíhán.

Celkově tedy jde o trestní věc, kde jsou stíháni tři pachatelé, kteří páchali trestnou činnost řadou útoků, na různých místech a která si vyžádala více znaleckých posudků, jednak ohledně výše způsobené škody a jednak ohledně trestní způsobilosti stěžovatele samotného.

Tato zjištění vyplývají jak z ústavní stížnosti samotné, tak z obžaloby, jednotlivých soudních usnesení a sdělení obvinění vyšetřovatele vztahujících se k jednotlivým útokům, které tvoří přílohy ústavní stížnosti.

Ze shora uvedeného, po srovnání časových údajů, je tedy zřejmé, že vyšetřovatel i oba soudy prvního i druhého stupně postupovali podle svých objektivních možností a za dodržování příslušných ustanovení trestního řádu za daného zákonného stavu. Nelze jim vytýkat nedůvodné průtahy ve věci ani porušení základních práv stěžovatele ve smyslu ust. a y nebo Úmluvy.

Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost a návrhy s ní spojené odmítnout pro jejich zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Antonín Procházka

předseda senátu ÚS

V Brně dne 30. ledna 2001