Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 651/2000

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky E. Š.-P., zastoupené advokátkou JUDr. R. D., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2000, čj. -40, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka se s odvoláním na porušení práv garantovaných , a d domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Městského soudu v Praze, kterým bylo zrušeno rozhodnutí Okresního úřadu Kutná Hora, okresního pozemkového úřadu, ze dne 22. 9. 1999, čj. PÚ/540/99, a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dle názoru navrhovatelky došlo ke zmíněným porušením jejích práv zejména tím, že se obecný soud nezabýval jí navrženými důkazy a argumenty.

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Městského soudu v Praze, sp. zn. , a, aniž by se jakkoli zabýval meritem věci, dospěl k závěru, že podaný návrh není přípustný.

Navrhovatelka se domnívá, že projednávaný návrh je přípustný. Ačkoli napadené rozhodnutí není rozhodnutím konečným, správní orgán je v dalším řízení vázán právním názorem soudu a všechny procesní prostředky jsou tak již nyní údajně vyčerpány. Současně ovšem odkazuje na ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, které naopak dopadá na případy, kdy všechny procesní prostředky k ochraně práva vyčerpány nejsou, a tvrdí, že její stížnost svým rozsahem podstatně přesahuje její vlastní zájmy ve smyslu cit. ustanovení.

Ústavní soud se projednávaným návrhem zabýval z pohledu zmíněného ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma obnovy řízení); Ústavní soud však neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když všechny procesní prostředky k ochraně práva nebyly vyčerpány, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že navrhovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, a nepovažuje proto napadené rozhodnutí za rozhodnutí konečné. Správní orgán je sice při novém projednání vázán právním názorem soudu, nicméně tato okolnost nemá z hlediska vliv na to, zda byly procesní prostředky k ochraně práva vyčerpány či nikoli. Navrhovatelka má nadále právo hájit svůj právní názor v dalším řízení a realizovat svá práva, a to i prostřednictvím podání opravného prostředku proti novému rozhodnutí správního orgánu. Nadto je navrhovatelce zachována následná možnost podat ústavní stížnost proti konečnému rozhodnutí ve věci.

Pokud jde o možnost aplikace odst. 2 cit. ustanovení, Ústavní soud vychází z toho, že jde o výjimku z obecného pravidla obsaženého v odst. 1 téhož ustanovení. Z konstrukce "obecné pravidlo - výjimka" vyplývá, že ustanovení o výjimce nelze vykládat rozšiřujícím způsobem a lze je aplikovat jen v mimořádných případech nevyčerpání všech procesních prostředků, které zákon v daném případě připouští. Obecným důvodem takové výjimky je ohrožení efektivity obrany základních práv a svobod. V dané věci však nejde o situaci "mimořádnou", odůvodňující takovýto výjimečný postup, ale naopak o situaci "řádnou", jež nastává běžně v průběhu soudního řízení: soud v rámci správního soudnictví ruší rozhodnutí správního orgánu a vrací věc tomuto orgánu k dalšímu řízení.

Ústavní soud se za daného stavu věci necítí být oprávněn do věci zasahovat, a to zejména s ohledem na to, že efektivita ochrany práv navrhovatelky dosud není dotčena. Vedle toho tím, že by vstoupil do řízení, by Ústavní soud narušil rovnováhu postavení účastníků v daném soudním řízení a mohlo by i dojít ke křížení pravomocí se soudy obecnými, které chtěla zásadně vyloučit.

S ohledem na výše uvedené okolnosti Ústavní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je v souladu s ustanovením , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nepřípustný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. ledna 2001 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj