Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 749/2000

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti M. P. a V. P., zastoupených JUDr. A. V., advokátkou, proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy - odboru výstavby, ze dne 2. 11. 2000, č. j. MHMP-42552/2000/VYS/Pz/Ka, mimo ústní jednání,

t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelé napadli ústavní stížností rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy - odboru výstavby, ze dne 2. 11. 2000, č. j. MHMP-42552/2000/VYS/Pz/Ka, kterým bylo zamítnuto jejich odvolání do rozhodnutí stavebního odboru Obvodního úřadu Městské části Praha 10 ze dne 22. 3. 2000, č. j. HLP 11 170/99/24/00/OST/stav/Hb.-d.2312/Záb.

Ústavní soud nejdříve přezkoumal formální náležitosti ústavní stížnosti. Ústavní stížnost byla podána včas a stěžovatelé oprávnění k jejímu podání byli zastoupeni advokátem na základě plné moci.

Na tomto základě nejdříve posoudil přípustnost ústavní stížnosti. Z podané ústavní stížnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatelé obdrželi ústavní stížností napadené rozhodnutí správního orgánu, které nabylo právní moci dne 11. 11. 2000. K této skutečnosti zaujal Ústavní soud následující stanovisko. Podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovatelům k ochraně jejich práva poskytuje. Ústavní stížnost je prostředkem ultima ratio, kterým je možno zcela výjimečně zasáhnout do právního stavu zjednaného pravomocným rozhodnutím. V daném případě stěžovatelé tyto prostředky nevyčerpali, neboť se ve smyslu neobrátili se žalobou na soud proti pravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné správy. Rozhodnutí, které bylo vydáno podle , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), není podle a Přílohy A k vyňato ze soudního přezkumu. Proto bylo povinností stěžovatelů vyčerpat i tento procesní prostředek, který jim zákon k ochraně jejich práv poskytuje. Protože se tak nestalo a stěžovatelé zákonem založenou procesní možnost podat žalobu nevyužili, nezbylo Ústavnímu soudu než konstatovat, že jejich podání nesplňuje

podmínky ustanovení , o Ústavním soudu, a podle , o Ústavním soudu, ve znění , ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2001 Vojtěch Cepl

soudce Ústavního soudu ČR