Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 188/2000

Ústavní soud rozhodl dne 21. prosince 2000 v senátě složeném z předsedy

JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Sportovně střeleckého klubu R., zastoupeného JUDr. J. Č., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. ledna 2000, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [ ,

§ 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadl stěžovatel pravomocné usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. ledna 2000 ( -25) a tvrdil, že jmenovaný soud tímto rozhodnutím porušil jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu (čl. 36 odst.1, čl. 38

odst. 2 d); podle odůvodnění ústavní stížnosti k porušení dotčeného práva došlo tím, že obecný soud, rozhodující ve stěžovatelově věci v režimu správního soudnictví, napadeným rozhodnutím zastavil řízení o stěžovatelově žalobě mířící proti správnímu rozhodnutí (územnímu rozhodnutí Městského úřadu v Rožnově pod Radhoštěm ze dne 15. února 1999, čj. Výst. 2837/98-99/328/2, případně stavebnímu povolení ze dne 24. června 1999, čj. výst. 565/99/3-330), ačkoli uvažované povolení stavby (rodinného domku), jejíž výstavbou, ve vzdálenosti asi 220 m od pozemku stěžovatele, "by došlo k ohrožení bezpečnosti osob a majetku, neboť na tomto pozemku provozuje stěžovatel střelnici". Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud jím napadené rozhodnutí obecného soudu, jak vpředu je označeno, svým nálezem zrušil.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Podle odůvodnění ústavní stížností napadeného rozhodnutí obecný soud řízení

o stěžovatelově žalobě zastavil, protože současná úprava správního soudnictví projednat stěžovatelovu žalobu neumožňuje, vzhledem k tomu, že stěžovatel nebyl účastníkem správního řízení a aplikace ust. nepřipadá v úvahu, neboť žaloba stěžovatele mířila proti správnímu rozhodnutí vydanému správním orgánem I. stupně (k opravnému odvolacímu řízení ve věci stavebníka nedošlo).

Za naznačené situace, vzhledem k zákonné úpravě správního soudnictví, nelze rozhodovacím důvodům obecného soudu vyloženým v jeho rozhodnutí ani ze zákonného, tím méně pak z ústavněprávního hlediska nic vytknout. Jestliže stěžovateli ve správním řízení nebylo přiznáno postavení účastníka, a jestliže toto řízení skončilo pravomocně rozhodnutím správního orgánu I. stupně - jakkoli lze chápat snahu a postavení stěžovatele - nelze než jej odkázat pro podrobné odůvodnění jím napadeného rozhodnutí obecného soudu. Nebyl-li totiž stěžovatel účastníkem správního řízení, nešlo v něm o případné dotčení (ohrožení) jeho práva a s ohledem na tento právní (procesní) stav nemohlo ani v řízení před obecným soudem dojít k porušení jeho ústavně zaručených práv ani v procesním ani v jiném smyslu, a proto stěžovatelova ústavní stížnost byla posouzena jako zjevně neopodstatněná, když zjevnost této neopodstatněnosti je dána již povahou vyloženého důvodu.

O zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti bylo rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 21. prosince 2000