Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 129/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti J. K., zastoupené JUDr. B. G., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. listopadu 1999, sp. zn. , ve spojení s rozhodnutím Katastrálního úřadu Plzeň - jih ze dne 1. dubna 1998, sp. zn. 110 V7 - 169/98,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 1. března 2000 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou stěžovatelka napadla uvedený rozsudek, kterým bylo potvrzeno napadené rozhodnutí katastrálního úřadu.

Na základě dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví, ze dne 1. března 1998, kterou uzavřela stěžovatelka s bývalým manželem, se stěžovatelka stala výlučnou vlastnicí nemovitostí stanovených v dohodě. Katastrální úřad však odmítl provést zápis s odůvodněním, že dohoda je neurčitá. Stěžovatelka se domnívá, že nemovitosti jsou popsány dostatečně určitě a soud svým postupem porušil její právo zaručené v y ČR a d (dále jen " ").

K ústavní stížnosti se na základě ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") vyjádřil za účastníka - Krajský soud v Plzni předseda senátu 30 Ca. Ve vyjádření odkázal na odůvodnění rozsudku a dále zdůraznil, že krajský soud nezjistil tvrzenou nezákonnost rozhodnutí správního orgánu, když rozhodnutí správního orgánu bylo podloženo obsahem y, která měla být podkladem pro vklad do katastru nemovitostí, a zněním ustanovení , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální ), ve znění pozdějších předpisů. Proto soud dospěl k závěru, že opravný prostředek není důvodný a napadené rozhodnutí dle ustanovení potvrdil. V postupu v řízení před soudem neshledal účastník porušení stěžovatelkou namítaných základních práv. Proto navrhl, aby Ústavní soud stížnost odmítl.

K věci zaslal své vyjádření též Katastrální úřad Plzeň - jih, který uvedl, že v řízení postupoval v souladu s tehdy platnými právními předpisy, a proto zřejmě krajský soud jeho rozhodnutí potvrdil.

Ústavní stížnost není důvodná.

Ústavní soud si k věci vyžádal též spisy vedené u Katastrálního úřadu Plzeň - jih pod sp. zn. 110V7 - 169/98 a u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. . Z uvedených podkladů zjistil, že v původním podání ke katastrálnímu úřadu nebylo přesně vyznačeno parcelní číslo jedné z nemovitostí, jichž se vklad týkal. Dle ustanovení § 5 odst. 1 lit. c) katastrálního zákona je pro vklad práva nutno uvést přesné označení budovy a výslovně i pozemku, na kterém budova stojí. Stěžovatelkou předložená dohoda však tuto nezbytnou podmínku nesplňovala. Stěžovatelka se pokusila odstranit uvedený nedostatek, a to pokusem o doplnění dohody v průběhu odvolacího řízení proti rozhodnutí katastrálního úřadu, aniž by sama předložená dohoda byla jakkoliv změněna.

Z podkladů, které měl Ústavní soud k dispozici bylo tedy zjištěno, že stěžovatelka poté, co katastrální úřad zamítl její návrh na vklad, namísto opravy vady, pro kterou tak úřad učinil, volila cestu soudního přezkumu. Nesplnění zákonné podmínky však shledal i krajský soud v rámci řízení o opravném prostředku ve správním soudnictví. Je tedy skutečností, že stěžovatelka vidí porušení svých práv krajským soudem za situace, kdy ona sama předložila vadný podklad, a vědoma si této vady, sama se neúspěšně pokusila ji odstranit, podáním jakéhosi dodatku k dohodě v rámci odvolacího řízení.

Za dané situace Ústavní soud nenalezl v postupu Krajského soudu v Plzni žádného pochybení či porušení stěžovatelčiných základních práv ve smyslu její ústavní stížnosti.

Vzhledem ke všem zde uvedeným okolnostem proto Ústavní soud shledal předloženou ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou a jako takovou ji, dle ustanovení § 43 odst. 2 lit. a) zákona odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 13. prosince 2000

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu