Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 536/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů ing. I. D., R. a I. L., všech zastoupených JUDr. V. F., advokátem, proti usnesení Policie ČR, Krajského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 18. července 2000, čj. ČVS: KVV-796/22-98, mimo ústní jednání dne 13. 12. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností brojí stěžovatelé proti usnesení Policie ČR, Krajského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 18. července 2000 (ČVS: KVV-796/22-98), kterým byla zamítnuta jejich stížnost proti usnesení Policie ČR, Krajského úřadu vyšetřování Brno - pracoviště Jihlava ze dne 16. června 2000 (ČVS: KVV-796/20-98), jímž vyšetřovatel rozhodl

( tr. ř.), že není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení, které bylo proti stěžovatelům tímto vyšetřovatelem vedeno, a tvrdí, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení , 2 d, neboť trestní stíhání proti jejich osobám je "vedené podjatým orgánem činným v trestním řízení".

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR [

odst. 1 písm. a) , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona].

Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takovýto prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§ 75 odst. 1 zákona).

Ústavní stížnost směřuje proti usnesení Policie ČR, Krajského úřadu vyšetřování Brno, které se týká rozhodnutí vyšetřovatele, resp. nadřízeného orgánu ve smyslu ustanovení § 31 odst. 1 tr. ř., tedy orgánu činného v trestním řízení, které je vedeno proti stěžovatelům ve fázi řízení přípravného. Podle ustanovení § 174 odst. 1 tr. ř. vykonává dozor na zachováním zákonnosti v přípravném řízení státní zástupce, který je oprávněn rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření vyšetřovatele a policejního orgánu a může tato rozhodnutí nahrazovat vlastními [§ 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.]. V průběhu vyšetřování má obviněný právo kdykoliv žádat státního zástupce, aby byly odstraněny závady v postupu vyšetřovatele, když tato žádost není vázána žádnou lhůtou (§ 167 tr. ř.). Pokud tedy stěžovatelé nesouhlasili s postupem vyšetřovatele a jeho nadřízeného orgánu v rámci rozhodnutí o námitce podjatosti, mohli v rámci přípustných prostředků, které jim trestní řád

k ochraně jejich práv poskytuje, podat žádost o přezkoumání postupu vyšetřovatele státním zástupcem. Pokud takovouto žádost nepodali, z hlediska podmínek ústavní stížnosti nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon (trestní řád) k ochraně jejich práva poskytuje.

Pokud tedy stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon

k ochraně jejich práv poskytuje, nutno pokládat ústavní stížnost za nepřípustnou, a o ní jako takové rozhodnout, jak z výroku tohoto usnesení je zřejmé [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 13. prosince 2000