Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 594/2000

Ústavní soud rozhodl dne 19. prosince 2000, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti I. P., zastoupené JUDr. E. J., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. července 2000, sp. zn. , a Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. ledna 2000, sp. zn. ,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka, která podala ústavní stížnost proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 24. ledna 2000, sp. zn. , a Krajského soudu v Plzni ze dne

12. července 2000, sp. zn. , odůvodnila návrh tím, že podle jejího přesvědčení obecné soudy rozhodnutím o rozsahu vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, svěřeným do výchovy otci, porušily její práva zaručená a d. Poukázala na svou současnou situaci, na vyživovací povinnost, která jí vznikla po narození dítěte, na výši příjmů a nezbytných nákladů a uvedla, že výživné stanovené soudem není schopna platit.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Plzni sp. zn. nutno konstatovat, že odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně o výši výživného pro nezletilé děti, výrok, kterým je potvrdil, obsáhle a přiléhavě odůvodnil. Nebylo zjištěno, že by se obecné soudy v řízení a rozhodnutí dostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, při hodnocení důkazů vycházely z obsahu , zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, shledán nebyl.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2000