Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 551/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci stěžovatele ing. M. O., zastoupeného JUDr. J. J., advokátem, o návrhu ústavní stížnosti proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 13. 7. 2000, sp. zn. 3 KZv 32/2000, a usnesení vyšetřovatelky Městského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 25. 4. 2000, ČVS: MVV-451/20-98,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal včas návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, který došel Ústavnímu soudu dne 14. 9. 2000.

V návrhu ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil shora citované usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně, kterým byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost proti usnesení vyšetřovatelky Městského úřadu vyšetřování v Brně ze dne 25. 4. 2000, ČVS: MVV-451/20-98 (správně dle přiložené kopie ČVS: MVV-351/20-98), jímž byl podle ustanovení § 105 odst. 1 tr. řádu ve věci proti obviněným ing. M. O., ing. R. Š. a JUDr. M. V. přibrán jako znalec z oboru technické obory různé se specializací poplašné a zabezpečovací zařízení ing. Š. a jímž mu bylo uloženo odpovědět na otázky uvedené v příloze.

Stěžovatel je toho názoru, že shora uvedenými rozhodnutími byla porušena jeho ústavně zaručená práva na rovnost všech účastníků řízení zakotvená v (správně odst. 3) d a y ČR a právo vyjádřit se ke všem prováděným důkazům dle d. Porušení svých ústavních práv spatřuje v tom, že výroková část usnesení vyšetřovatelky o přibrání znalce neobsahovala otázky zadané znalci. Má za to, že uvedeným postupem došlo i k porušení práv na obhajobu dle a tr. řádu, když obhájce i obviněný má právo, aby znalci byly položeny další otázky nebo namítat nesprávnost zadání daného znalci. Domnívá se, že uvedeným postupem je bráněno obviněnému a jeho obhájci právo na obhajobu vůbec řádně uplatňovat.

Ústavní soud po posouzení obsahu ústavní stížnosti nejdříve konstatoval, že Ústavní soud není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví a nezkoumá celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani neposuzuje stanoviska a výklady obecných soudů či jiných orgánů ke konkrétním zákonným ustanovením ani jejich právní úvahy, názory a závěry, pokud nejde současně o porušení základních práv a svobod zaručených ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle y ČR. Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v jednotlivých případech spočívají především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze již napravit procesními prostředky.

Z usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně Ústavní soud zjistil, že státní zástupce reaguje na identické námitky stěžovatele uváděné v ústavní stížnosti a v dané věci opírá své odůvodnění o ustanovení § 107 odst. 1 tr. řádu, podle něhož znalci, který je pověřen úkonem, se poskytnou potřebná vysvětlení ze spisu a vymezí se jeho úkoly. Tato oprávnění přísluší výlučně orgánu činnému v trestním řízení. Uvedl, že samotné znalecké zkoumání není procesním úkonem ani procesním důkazem - tímto je až výsledek znaleckého zkoumání - znalecký posudek, s nímž se obvinění i jejich obhájci mají právo seznámit a podat případně návrh na jeho doplnění.

S výše uvedenými závěry se ztotožnil i Ústavní soud. Podle ustanovení

§ 107 odst. 2 tr. řádu se znalecký posudek doručuje též obhájci. Z uvedeného vyplývá, že obhájce se s obsahem znaleckého posudku seznámí ještě v průběhu vyšetřování, kdy nejpozději při skončení vyšetřování při seznámení s výsledky vyšetřování může navrhnout jeho doplnění. Ustanovení § 89 odst. 2 tr. řádu (obecná ustanovení o dokazování) pak umožňuje předložit důkaz některou ze stran a tento důkaz nesmí být odmítnut. Takovým důkazem může být, za splnění zákonných požadavků, i předložení posudku znalce. Je rovněž nutno připomenout základní zásadu trestního řízení zakotvenou v § 2 odst. 5 tr. řádu, podle které orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti - tedy odpovědnost za zjištění skutkového stavu nesou orgány činné v trestním řízení, v konečném důsledku soud a nikoli strany.

Ústavní soud je nucen konstatovat, po zhodnocení všech aspektů případu, že v postupu orgánů činných v trestním řízení při opatřování důkazního prostředku přibráním znalce neshledal, že by orgány činné v trestním řízení porušily práva na obhajobu stanovená trestním řádem. Neshledal v postupu orgánů činných v trestním řízení ani porušení ústavních práv na rovnost účastníků řízení a práva vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, jak mají na mysli ustanovení , d a y ČR.

Proto senát Ústavního soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. listopadu 2000

JUDr. Vladimír Paul

předseda I. senátu Ústavního soudu