Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 662/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Paula a soudců JUDr. Vojtěcha Cepla a JUDr. Vladimíra Klokočky ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Města Mníšek pod Brdy, zastoupeného starostou města S. J., právně zastoupeného JUDr. J. Z., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2000, čj. - 58,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal návrh ústavní stížnosti proti výše uvedenému rozsudku s tím, že soudy obou stupňů vykročily z mezí a zásad spravedlivého procesu a porušily tak ustanovení d. Poukázal na to, že oba soudy se nevypořádaly s rozpornými tvrzeními, vytýká jim nesprávné posouzení věci i nesprávné hodnocení výpovědí účastníků i svědků. Proto navrhl, aby Ústavní soud svým nálezem rozsudek krajského soudu zrušil.

V obsahu napadeného rozsudku nebyl shledán zásah do práv stěžovatele, jehož se v návrhu stěžovatel dovolává. Soud se v rozhodnutí a jeho odůvodnění vypořádal s námitkami stěžovatele a z toho důvodu byl návrh, směřující proti rozsudku, kterým krajský soud rozhodl o posledním prostředku, který účastníkům zákon k ochraně jejich práv v předmětné věci poskytuje, shledán zjevně neopodstatněným.

Závěrem proto Ústavní soud musel konstatovat, že Ústavní soud není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví a neposuzuje ani stanoviska a výklady obecných soudů ke konkrétním zákonným ustanovením ani jejich právní úvahy. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, a proto jeho úkolem není zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob, chráněných obyčejným zákonodárstvím, pokud takové porušení neznamená současně porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. Námitka, že obecné soudy obou stupňů porušily zaručená ústavní práva podle d, není případná, neboť soudní ochrana (jeho) práva stěžovateli odepřena nebyla, ale byla mu poskytnuta zákonem stanoveným postupem. Rozsah práva na spravedlivý proces není možno vykládat tak, jako by se garantoval úspěch v řízení. Právo na spravedlivý proces neznamená, že je jednotlivci zaručováno přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí, podle jeho názoru odpovídající skutečným hmotněprávním poměrům, ale je mu zajišťováno právo na spravedlivé občanské soudní řízení, v němž se uplatňují všechny zásady správného soudního rozhodování podle zákona, v souladu s ústavními principy.

Senát Ústavního soudu proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh ústavní stížnosti odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 2000 JUDr. Vladimír Paul

předseda I. senátu Ústavního soudu