Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 9/2000

Ústavní soud rozhodl dne 30. listopadu 2000, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti Ing. P. F., zastoupeného JUDr. A. K., advokátkou, , proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. října 1999, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. října 1999, sp. zn. , odůvodňoval ústavní stížnost tím, že podle jeho přesvědčení obecné soudy neposkytly ochranu jeho právům, vybočily z mezí a zásad spravedlivého procesu a tak zasáhly do práv, zaručených , , 4, , 2, a d, dále a 4 y. Poukázal na okolnosti, za nichž jeho rodiče uzavřeli smlouvu o koupi rodinného domku, na výpovědi nestranných svědků ohledně charakteru a rozlohy domu v době prodeje, jakož i na závěry znaleckého posudku s tím, že se s nimi obecné soudy řádně nevypořádaly, když žalobě na vydání nemovitostí vyhověly.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y [ , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Rokycanech sp. zn. , rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 12. října 1999, sp. zn. , zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Nebylo zjištěno, že by se obecné soudy v řízení a rozhodnutí v předmětné věci dostaly do rozporu s ústavními principy řádného a spravedlivého procesu, když po provedeném řízení, hodnocení důkazů a aplikaci vyhověly návrhu na vydání nemovitostí. Pokud jde o hodnocení důkazů, na základě kterých soudy dospěly ke zjištění, že žalovaný je osobou povinnou k vydání nemovitostí žalobcům, tj. že jemu osoba blízká, která na něj nemovitosti převedla, tyto získala v rozporu s právními předpisy, je třeba uvést, že z ústavního principu nezávislosti soudů ( y) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v . Poněvadž soudy citovanou zásadu neporušily, není v pravomoci Ústavního soudu toto hodnocení důkazů, učiněné obecnými soudy, "hodnotit".

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. listopadu 2000